< Pieseò 1 >
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Il Cantico de’ Cantici di Salomone.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Mi baci egli de’ baci della sua bocca!… poiché le tue carezze son migliori del vino.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
I tuoi profumi hanno un odore soave; il tuo nome è un profumo che si spande; perciò t’aman le fanciulle!
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Attirami a te! Noi ti correremo dietro! Il re m’ha condotta ne’ suoi appartamenti; noi gioiremo, ci rallegreremo a motivo di te; noi celebreremo le tue carezze più del vino! A ragione sei amato!
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Io son nera ma son bella, o figliuole di Gerusalemme, come le tende di Chedar, come i padiglioni di Salomone.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Non guardate se son nera; è il sole che m’ha bruciata; i figliuoli di mia madre si sono adirati contro di me; m’hanno fatta guardiana delle vigne, ma io, la mia vigna, non l’ho guardata.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
O tu che il mio cuore ama, dimmi dove meni a pascere il tuo gregge, e dove lo fai riposare sul mezzogiorno. Poiché, perché sarei io come una donna sperduta, presso i greggi de’ tuoi compagni?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Se non lo sai, o la più bella delle donne, esci e segui le tracce delle pecore, e fa’ pascere i tuoi capretti presso alle tende de’ pastori.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Amica mia io t’assomiglio alla mia cavalla che s’attacca ai carri di Faraone.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Le tue guance son belle in mezzo alle collane, e il tuo collo è bello tra i filari di perle.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Noi ti faremo delle collane d’oro con de’ punti d’argento.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Mentre il re è nel suo convito, il mio nardo esala il suo profumo.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Il mio amico m’è un sacchetto di mirra, che passa la notte sul mio seno.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Il mio amico m’è un grappolo di cipro delle vigne d’En-Ghedi.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Come sei bella, amica mia, come sei bella! I tuoi occhi son come quelli dei colombi.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Come sei bello, amico mio, come sei amabile! Anche il nostro letto è verdeggiante.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Le travi delle nostre case sono cedri, i nostri soffitti sono di cipresso.