< Pieseò 1 >
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Das Lied der Lieder, von Salomo.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Er küsse mich mit seines Mundes Küssen; denn lieblicher als Wein ist deine Liebe.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Lieblich duften deine Salben; wie ausgegossenes Öl ist dein Name, darum haben dich Jungfrauen lieb.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Zieh mich dir nach; o, laß uns eilen! - mich führte der König in seine Gemächer - Wir wollen jubeln und uns deiner freuen, deine Liebe preisen mehr als den Wein; mit Recht lieben sie dich!
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Schwarz bin ich, doch lieblich, ihr Töchter Jerusalems! wie Kedars Gezelte, wie Salomos Zeltdecken.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Seht mich nicht an, daß ich so schwärzlich bin, daß die Sonne mich verbrannt hat. Die Söhne meiner Mutter zürnten auf mich; sie bestellten mich zur Weinbergshüterin - meinen eigenen Weinberg habe ich nicht gehütet!
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Thu' mir kund, o du, den meine Seele liebt: Wo weidest du? wo lagerst du am Mittag? Denn warum soll ich wie eine Vermummte sein bei den Herden deiner Genossen?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Wenn du's nicht weißt, o du schönste unter den Frauen, so geh' doch hinaus den Spuren der Herde nach und weide deine Zicklein bei den Hütten der Hirten.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Den Stuten am Pharaowagen vergleiche ich dich, meine Freundin.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Lieblich stehn deinen Wangen die Gehänge, deinem Halse die Schnüre.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Gehänge von Gold wollen wir dir machen mit silbernen Punkten.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
So lange der König auf seinem Ruhepolster weilte, gab meine Narde ihren Duft.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Mein Geliebter ist mir das Balsambündel, das an meinem Busen ruht.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Die Cyprusdolde in Engedis Weinbergen ist mein Geliebter mir.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Wie schön bist du, meine Freundin; wie schön bist du! Deine Augen sind Taubenaugen.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Wie schön bist du, mein Geliebter, ja holdselig; ja immer grün ist unser Lager.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Die Balken unseres Hauses sind Cedern, unser Getäfel Cypressen.