Pieseò 1
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Solomo ƒe hawo ƒe ha.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Tsɔ wò nu gbugbɔ nu nam, elabena wò lɔlɔ̃ doa dzidzɔ nam wu wain.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Wò ami ʋeʋĩ si nèsi la le ʋeʋẽm ɖem nyuie; wò ŋkɔ le abe ami si wowu la ene. Mewɔ nuku be ɖetugbiwo lɔ̃ wò nenema gbegbe o!
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Kplɔm ɖe asi, na míaɖe abla! Fia la nekplɔm yi eƒe xɔ mee. Míatso aseye, akpɔ dzidzɔ ɖe ŋutiwò, eye míakafu wò lɔlɔ̃ wu wain. Ele eteƒe be wole lɔ̃wòm alea!
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
O! Yerusalem vinyɔnuwo, ame yie menye, ke menyo abe Kedar ƒe agbadɔwo kple Solomo ƒe agbadɔ ƒe mɔnuvɔwo ene.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Mègate ŋku nɔ kpɔyem, elabena menyo o; nyae be ɣee ɖum menyɔ alea. Danyevi ŋutsuwo do dɔmedzoe ɖe ŋunye, eye wona mekpɔ woƒe waingblewo dzi, ke megblẽ nye ŋutɔ nye waingble ya ɖi.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Gblɔe nam, wò ame si melɔ̃na, afi ka nènyia wò lãhawo le, eye ne ŋdɔ ʋu la, afi ka nènana wotsyɔa akɔ ɖo? Nu ka ŋuti manɔ abe nyɔnu si tsyɔ nu ŋkume ene le xɔ̃wòwo ƒe lãhawo gbɔ?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Wò, tugbewo ƒe fia, ne mènyae o la, do afɔ na alẽhawo, eye nànyi wò gbɔ̃viwo le lãkplɔlawo ƒe agbadɔwo gbɔ.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Nye lɔlɔ̃tɔ, metsɔ wò sɔ kple sɔnɔ si wotsi ɖe Farao ƒe tasiaɖam ɖeka ŋuti.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Togɛ si nède la wɔe be wò alɔgo nya kpɔ nyuie, eye kɔga siwo nède la hã dze wò.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Míawɔ sikatogɛwo na wò, eye woawɔ klosalokpɛviwo ɖe ete.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Esi fia la le nuɖukplɔ̃ ŋu la, nye ami ʋeʋĩe le ya ɖem.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Nye lɔlɔ̃tɔ le nam abe lifigoe le nye akɔnu ene.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Nye lɔlɔ̃tɔ le nam abe henaseƒoƒo si wogbe hebla tso En Gedi waingble me ene.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Nye lɔlɔ̃tɔ, èdze tugbe loo! O, aleke nènya le kpɔkpɔm ale! Wò ŋkuwo le abe ahɔnɛtɔwo ene.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Nye lɔlɔ̃tɔ, èdze ɖeka ŋutɔ! O, aleke nèhedze ɖekae nye esi! Míaƒe aba de ama nyuie.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Míaƒe xɔ ƒe daɖedziwo nye sedatiwo, eye míaƒe xɔ ƒe dzisasãwo nye vɔvɔli.
