Pieseò 7
1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
«I shahzadining qizi, Keshliringde séning qedemliring némidégen güzel! Tolghighan yampashliring göherlerdek, Chéwer hünerwen qolining hüniridur.
2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Kindiking yumulaq bir qedehtur; Uning ebjesh sharabi kem emes; Qorsiqing bughday döwisidur, Etrapigha niluperler olishidu.
3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Ikki köksüng ikki maraldek, jerenning qoshkézikidur;
4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Boynung pil chishliridin yasalghan munardur; Közliring Bat-Rabbim qowuqi boyidiki Heshbon kölchekliridek, Burnung Demeshqqe qaraydighan Liwan munaridektur;
5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Üstüngde béshing Karmel téghidek turidu; Béshingdiki örüme chachliring sösün rengliktur, Padishah büdür chachliringning mehbusidur.
6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
I söyginim, huzurlar üchün shunche güzel, shunche yéqimliqtursen!
7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
Séning boyung palma derixidek, Köksüng üzüm ghunchiliridektur.
8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
Men: — «Palma derixi üstige chiqimen, Shaxlirini tutup yamishimen; Köksiliring derweqe üzüm tal ghunchiliridek, Burnungning puriqi almilardek, tanglayliringning temi eng ésil sharabdektur...».
9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
«...méning söyümlükümning gélidin siliq ötüp, Lewler, chishlardin téyilip chüshsun...!
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
Men méning söyümlükümningkidurmen, Uning teqazzasi manga qaritilidu».
11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
«I söyümlüküm, kéleyli, Étizlargha chiqayli; Yézilarda tünep kéleyli,
12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Üzümzarliqqa chiqishqa baldur orundin turayli, Üzüm tallirining bixlighan-bixlimighanliqini, Chécheklerning échilghan-échilmighanliqini, Anarlarning berq urghan-urmighanliqini köreyli; Ashu yerde muhebbetlirimni sanga béghishlaymen.
13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
Muhebbetgüller ashu yerde öz puriqini puritidu; Ishiklirimiz üstide herxil ésil méwe-chiwiler bardur, Yéngi hem konimu bardur; Sen üchün ularni toplap teyyarlidim, i söyümlüküm!»
