Pieseò 7
1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
Kako krasna so tvoja stopala s čevlji, oh prinčeva hči! Sklepi tvojih stegen so podobni draguljem, delo rok spretnega delavca.
2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Tvoj popek je podoben okrogli čašici, ki noče žgane pijače. Tvoj trebuh je podoben kupu pšenice, obsutemu z lilijami.
3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Tvoji dve dojki sta podobni dvema mladima srnama, ki sta dvojčici.
4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Tvoj vrat je kakor stolp iz slonovine, tvoje oči [so] podobne ribnikom v Hešbónu, pri Batrabímskih velikih vratih. Tvoj nos je kakor libanonski stolp, ki gleda proti Damasku.
5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Tvoja glava na tebi je podobna Karmelu in lasje tvoje glave [so] podobni škrlatu; kralj je zadržan v galerijah.
6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
Kako lepa in kako prijetna si ti, oh ljubezen, za naslade!
7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
Ta tvoja postava je podobna palmovemu drevesu in tvoje prsi grozdom grozdja.
8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
Rekel sem: »Šel bom gor k palmovemu drevesu, zgrabil bom njegove veje. Sedaj bodo tudi tvoje prsi kakor grozdi vinske trte in vonj tvojega nosu podoben jabolkom
9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
in nebo tvojih ust podobno najboljšemu vinu za mojega ljubljenega, ki gre medéno dol, povzročujoč ustnicam tistih, ki spijo, da spregovorijo.«
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
Jaz sem svojega ljubljenega in njegovo hrepenenje je po meni.
11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
Pridi, moj ljubljeni, pojdiva na polje, prenočujva v vaseh.
12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Vstaniva zgodaj k vinogradom, poglejva, ali trta cveti, ali se pojavlja nežno grozdje in granatna jabolka brste. Tam ti bom dala svoje ljubezni.
13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
Nadliščki dajejo vonj in pri naših velikih vratih so vse vrste prijetnih sadov, novi in stari, ki sem jih oskrbela zate, oh moj ljubljeni.
