Pieseò 7
1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
How beautiful are thy feet in sandals, O prince’s daughter! the joints of thy thighs are like jewels, the work of the hands of a cunning workman.
2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Thy navel is [like] a round goblet, [wherein] no mingled wine is wanting: thy belly is [like] an heap of wheat set about with lilies.
3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Thy two breasts are like two fawns that are twins of a roe.
4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Thy neck is like the tower of ivory; thine eyes [as] the pools in Heshbon, by the gate of Bath-rabbim; thy nose is like the tower of Lebanon which looketh toward Damascus.
5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Thine head upon thee is like Carmel, and the hair of thine head like purple; the king is held captive in the tresses [thereof].
6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
How fair and how pleasant art thou, O love, for delights!
7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
This thy stature is like to a palm tree, and thy breasts to clusters [of grapes].
8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
I said, I will climb up into the palm tree, I will take hold of the branches thereof: let thy breasts be as clusters of the vine, and the smell of thy breath like apples;
9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
And thy mouth like the best wine, that goeth down smoothly for my beloved, gliding through the lips of those that are asleep.
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
I am my beloved’s, and his desire is toward me.
11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
Come, my beloved, let us go forth into the field; let us lodge in the villages.
12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Let us get up early to the vineyards; let us see whether the vine hath budded, [and] its blossom be open, [and] the pomegranates be in flower: there will I give thee my love.
13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
The mandrakes give forth fragrance, and at our doors are all manner of precious fruits, new and old, which I have laid up for thee, O my beloved.
