Pieseò 7
1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
Moulang: Kengdap in adap na keng teni chu iti vetnom um hitam, O leng nungahnu! Na khelphe jol silsel teni jong sana pah jem abang jeng in, khut them tahho suitoh sel abang jeng’e.
2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Na laimu jong lengpitwi kihalkhom kikholna lhengkam bempel tobang ahi. Na oi jong suhlou changphal kisea, Lily pahhoijin aum kim sohkei abang’e.
3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Na-ang teni jong apengkop sapeng nou teni tobang ahi.
4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Na ngongchang jong saiha insong kitung tobang ahi. Namit teni jong Bath-rabbim kelkot panga Heshbon twikul chim sitset le val litlet toh abang’e. Na nahlhong jong Damascus lam galdot phahna Lebanon insang bang in ahoisel jeng’e.
5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Na luchang Carmel Molsang bang in akikhang sang in, na samjol val litlet chun lalna le loupina atahlang’e. Na samlom hoije chun lengpa jong chatmo in alhatai.
6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
O, iti hoiya hoi nahi hitam! Iti lunglhaium nahi hitam, ngainu, lunglhainan na dim jeng’e!
7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
Na gongso tumthing bang in napai jitjet in, na-ang teni jong aphung’a aga lomho abang’e.
8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
Keiman kaseije, “Aphunga ka kaltouva, atheiga ho ka tuhchah ding ahi.” Na-ang teni lengpithei lom bang hen lang, na haihu theithup gimtwi bang in namtwi hen.
9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
Na michop dan jong lengpitwi twipen akidon teng, ilei chung le i-ha kahlah’a nal-heova alonlut bang in thanop umhen.
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
Mounu: Keima ka ngaipenpa-a kahi in, aman jong kei hi ama-a mong in eigel’e.
11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
Hung in, goldei, jaolah-a gavahdoh hitin; gammang-pahchaho lah’a jankho gamang khom hite.
12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Kithou dohvah hitin lengpileija gache hitin, lengpiguiho pah hitam gave hitin; apahmum ho chu ana pahlhasoh hitam, kolbutheiho jong ana pahlhasoh hitam gave hite. Chuteng ka ngailutna ka musah ding nahi.
13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
Joldei-ai gimvui nam aki tung in, thei phapenho jong in kotbul ahin phatan; kipa thanopna athah hihen alui hijongleh, nang ding in kana khol khomsoh kei tan ahi, O goldei.
