< Pieseò 6 >

1 Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou.
Where has your beloved gone, you fairest amongst women? Where has your beloved turned, that we may seek him with you?
2 Milý můj sstoupil do zahrady své, k záhonkům věci vonných, aby pásl v zahradách, a aby zbíral lilium.
My beloved has gone down to his garden, to the beds of spices, to pasture his flock in the gardens, and to gather lilies.
3 Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium.
I am my beloved’s, and my beloved is mine. He browses amongst the lilies.
4 Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci.
You are beautiful, my love, as Tirzah, lovely as Jerusalem, awesome as an army with banners.
5 Odvrať oči své od patření na mne, nebo ony mne posilují. Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kteréž vídati v Galád.
Turn away your eyes from me, for they have overcome me. Your hair is like a flock of goats, that lie along the side of Gilead.
6 Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Your teeth are like a flock of ewes, which have come up from the washing, of which every one has twins; not one is bereaved amongst them.
7 Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Your temples are like a piece of a pomegranate behind your veil.
8 Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu;
There are sixty queens, eighty concubines, and virgins without number.
9 Jediná jest však má holubice, má upřímá, jedinká při matce své, nepoškvrněná při své rodičce. Spatřivše ji dcery, blahoslavily ji, královny a ženiny chválily ji, řkouce:
My dove, my perfect one, is unique. She is her mother’s only daughter. She is the favourite one of her who bore her. The daughters saw her, and called her blessed. The queens and the concubines saw her, and they praised her.
10 Která jest to, kterouž viděti jako dennici, krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci?
Who is she who looks out as the morning, beautiful as the moon, clear as the sun, and awesome as an army with banners?
11 Do zahrady vypravené sstoupila jsem, abych spatřila ovoce údolí, abych viděla, kvete-li vinný kmen, a pučí-li se jabloně zrnaté.
I went down into the nut tree grove, to see the green plants of the valley, to see whether the vine budded, and the pomegranates were in flower.
12 Nezvěděla jsem, a žádost má ponukla mne na vůz přednějších z lidu mého.
Without realising it, my desire set me with my royal people’s chariots.
13 Navrať se, navrať, ó Sulamitská, navrať se, navrať, ať na tě patříme. Co uzříte na Sulamitské? Jako zástup vojenský.
Return, return, Shulammite! Return, return, that we may gaze at you. Lover Why do you desire to gaze at the Shulammite, as at the dance of Mahanaim?

< Pieseò 6 >