< Pieseò 6 >

1 Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou.
Zailom: Nagoldei hoiya che hitam, O melhoi kidang lanu? Nahin holpeh-uvinge, nei seipeh’un hoilam ajot ham?
2 Milý můj sstoupil do zahrady své, k záhonkům věci vonných, aby pásl v zahradách, a aby zbíral lilium.
Mounu: Kagoldeipa muinam theiho pahna ahonleijah akumsuh tai, hon leilaija akelngoite vahding le Lily pahho loukhom ding in.
3 Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium.
Keima ka ngaipenpa-a kahin, ama keija ahi. Ama akelngoi Lily pah lah’a avah-e.
4 Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci.
Moulang: Ngainu, namelhoi ngeije, vetnom umtah Tirzah khopi, Jerusalem tobang’in na hoijin; galsat-galhang hon ponlap akidop bang uvin na thupi-e.
5 Odvrať oči své od patření na mne, nebo ony mne posilují. Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kteréž vídati v Galád.
Namit tenin avet nalang heiphei jin, ijeh-inem itileh na hoinan haisa mo in eilhai. Nasam kailha jong Gilead lhangdunga kon kel-hon hung kijotsuh abang jeng’e.
6 Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Naha ho kelngoi kihet ngousel jouchet’na kisop thengsel bang in akangleh jeng’e. Na mehiuheo dan nolnabei ahi in, na hatu jouse jong akigolkhom dildel uve.
7 Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Na bengmai langto jong na ponlukhuh noijah kolbuthei chang asan jitjet abang jeng’e.
8 Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu;
Lengnu somgup, thaikem somget chule sim’a simsenlou nungah khangdong aum in,
9 Jediná jest však má holubice, má upřímá, jedinká při matce své, nepoškvrněná při své rodičce. Spatřivše ji dcery, blahoslavily ji, královny a ženiny chválily ji, řkouce:
Hijeng jongleh kenvang ka vakho, achamkim pen nu-anun adeilhen pen, ahing nun dottah’a angailut pen nu bou hi ka deilhen pen’e. Nungah khangdong hon jong angai sang uvin, lengnu tamtah le leng inpia thaikemho jeng in jong ngaisang nan ala choijun:
10 Která jest to, kterouž viděti jako dennici, krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci?
“Koi hija ham, taikho vah banga hung vahdoh-a, chollha banga vet-hoi lheh jenga, nisa banga vah emsela, galsat ho ponlap dop banga gimnei jeng hi?” atiuvin ahi.
11 Do zahrady vypravené sstoupila jsem, abych spatřila ovoce údolí, abych viděla, kvete-li vinný kmen, a pučí-li se jabloně zrnaté.
Mounu: Kei jong ka kumsuh-e beleija bepah veding le phaichama hamhing hung dondoh thahho veding, chule lengpigui ho dondoh soh tam, kolbutheiho jong pahsoh hitam ti gave lha ding in.
12 Nezvěděla jsem, a žádost má ponukla mne na vůz přednějších z lidu mého.
Hinlah keiman ka kigeldoh masang in, ka lhangai mama jeng na lungthim chun eipui lut tai; keidia milalpa sakol kangtol sung ah.
13 Navrať se, navrať, ó Sulamitská, navrať se, navrať, ať na tě patříme. Co uzříte na Sulamitské? Jako zástup vojenský.
Zailom: Hung kile in, hung kile kit tan, O Shulam nungahnu. Hung kinung heijin, hung kit in, i-kimuto kit theina diuvin. Moulang: Shulam nungahnun lamthem ho golnia akigol uva alam nau kikah-a achephei dimdem khu i-dinga nanghon na galdot jing’u hitantem?

< Pieseò 6 >