< Pieseò 5 >

1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
Moulang: Keima ka kallha luttai ka honlei, kagoulu, kajidinu komah! Keiman Myrrh toh amuinam theiho ka chomkhom in, ka khoiphanga khoiju ka chop’e. Ka lengpitwi toh bongnoi ka don’e.
2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
Zailom: O goldei le ngai umte, neuvin lang, don un! Henge, ngailutna hi donkham vaset un.
3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
Mounu: Keima ka-ihmun, hinlah kalung alimgeh-e kangai penpan kot ahin kiuva eihin kou awgin: “Kot neihonin, O kagoulu, kangainu, kavakhu, kadinga chamkimpen; ka lujang daitwi akottan, ka jangsam daitwi alhopsoh tai,” tia ahinsei kajah chun keiman kadonbut in: “Keiman von kana kisutlhah man tan, kahung kivon kit ding ham? Ka keng kana kisop ngim tan, ka chotnen kit ding ham?”
4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
Kangai penpan kot chu ahin hong gotan, hichun ka lung thathou lheh jeng tai.
5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
Keiman ka dongmapa kot honpeh ding in thanom tah in ka chomdoh-in, ka khut chung ah jong gimnamtwi kavatnatsah-in ahi. Ka khut jung Myrrh gimtwija chun kotkil chu kahong tan ahi.
6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
Kangai penpa din kot kahonpeh tan, hinlah ama anaum tapoi! Kalung lhadah del jeng tai. Ama holnan kadahlen, hinlah kamu jouta poi. Ka koule-in hinlah adonbutna awgin akija tapoi.
7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
Janlaija khongah hon khosung avel le laijun eihung mudoh-un, eijep pop chetchut jeng un, ka ponlukhuh eihodoh peh-un ahi.
8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
Vo Jerusalem chanute, katem nahiuve-kadongmapa na kimupi khah bang uleh, ama lhangai nan ka tahsa akem lheh jeng tai tihi neina seipeh tauvin.
9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
Zailom: Idinga na dongma pachu midang jouse sanga dei um chomdeh hija ham, O melhoi kidang lanu? Ipin na dongma pachu atumbeh-a alulsah chom hija keihon nei temnau chu ka nun diu ham?
10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
Mounu: Kangai penpa chu donghoisel in avouso ajolsel in, aemsel jeng in, midang asang-aja sang in ahoijoi.
11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
Alujang chu songmantam sang in ahoijon, asam jang va-ah vom bang in avom’e.
12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
Amit teni khaltwi panga tou vakhu bang in aval lheng in, sana khiba bongnoitwi-a kisop ngimsel tobang ahi.
13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
Abengmai chu muinampah honlei, gimtwi hinlhut dohji tobang khu ahi. Ane geiteni jong Lily pah Myrrh gimtwi kichap khum tobang ahi.
14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
Abanjang jong sana pum kihehkol’a sana pahjema kijempol bangin alhanlhaije. Atahsa pum saiha kinotval lhenga, Sapphire songa ki tomjol toh abang’e.
15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
Akengteni jong sana khomtoa kon kitungdoh ngunsong khom abang’e. Atahsa gongso adingchah-in, Lebanon lhang bang in ahuikaijin, alhang lehvuma Cedar thing huikai abang’e.
16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.
Akamsung alhum in, imalam jousea dei umtah chu ahi. Vo Jerusalem chanute, ka ngaipen; ka goldei chu hitobang chu ahi.

< Pieseò 5 >