Pieseò 4
1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
Navesima negantoa mofamoka, kagi kagonamo'a arava ohe hentofazaga mani'nanke'na kema hugamizankura amuho hue. Kavufima refite'nana tavravemofo amefira, kavurgararemokea maho namagna hu'na'e. Hanki kazokamo'ma evuramiazamo'a Giliati agonafinti sipisipi afu'mo'za takaure takaure hu'za evuramizankna nehie.
2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Kave'mo'a sipsipi afu anenta meni azoka harenteza ti frentageno efeke nehiankna huno efeke hu'ne. Magore huno kavemo'a hagro osu'neanki fenkamine anagami kavemo'a mago tragave hu'ne.
3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Kagi'morenamo'a korankre nofikna hu'ne. Kagimo'a vahe'mo'ma kesane hu'are knare'zantfa hune. Kavugosama refite'nana tavravefina kameragemo'a korankre huno pomigreneti zafa rgagna hu'ne.
4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
Hagi knankemo'a Deviti zaza nonkna huno hentofaza nehigeno, Deviti nonte'ma hankave sondia vahe'mo'zama tauseni'a hankozmima eme hantinte'za enevazankna hu'ne.
5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Tare aminka'araremokea kugaveza dia anenta afumoke lili trazampi traza neneke vano ha'ankna huna'e.
6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
Nanterama zasima osuno masama osu'nesige'na, ame hu'na mnanentake'za merene frenkinsensima me'nea agonafina marerigahue.
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
Navesima negantoa mofamoka kagrira kagi kagonamo arava ohe hentofa zaga mani'nankeno, maka kavufgamo'a afuhe afahera osuno hentofaza hu'ne.
8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
Lebanonitira zahufa a'nimoka, nagrane egeta va'mneno. Amanae nehaza agonafintira eramio. Laionimo'ene lepatimo'enema noma kikema nemania agona Senirine Hemoni agonararemofo morusapintira eramio.
9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
Zahufa a'nimoka kagra marerisa zagani'a mani'nanankinka tumonire avako nehane. Kesgama hunka kavuma nenaganke'nama knankempima pasesuma hu'nana zama negogeno'a, tumoni'amo'a fakifaki hu'ne.
10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
Zahufa a'nimoka kavesi'nenantana zamo'a hentofaza hu'ne. Kavesima nenantana zamo'a waini timofo haga'a agatere'ne. Hagi kavufgare'ma fre'nana masavemofo mnamo'a, mika haganentake zana agatere'ne.
11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
Zahufa a'nimoka kagiteti'ma pakepakema nehia zamo'a tume rimo'ma nehiaza huno haganentake nehigeno, kagefu'namofo henka kaziga amirine tumerine me'ne. Ana nehigeno kukena ka'afinti mnamo'a Lebanoni sida zafafintima neviankna mna nevie.
12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
Zahufa a'nimoka kagra nagrike hoza mani'nenka, mareri fenozani'a mani'nane. Refite'nea ti kampui kagra mani'nenka, oku'a ti kampui tini'a mani'nane.
13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
Kagri hozafina pomigreneti zafa'moza metru hutere hune'za, knare'nare raga renentaze. Hagi mnanentake zantmima henama nadima,
14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
zafronima, kalamusine sinamoninema, ana maka frenkinsensima, merema, aloe trazane, maka knare'ma huno mananentakema nehia zantaminena ana hozafina me'ne.
15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
Hozafi me'nea ti kampui kna nehunka, knare tirukna hu'nane. Lebanoni agonafinti'ma eneramia tinkna hunka mani'nane.
16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
Noti kazigatira zahora erinka ne-egeno, sauti kazigati'enena zahora erino ne-ena huta, hozaniafinti mna'a erita vuta eta hi'o. Navesima negantomoka hozaka'afina enka hentofa zafa raga eme taginka nenka ko.
