Pieseò 3
1 Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.
Sur ma couche, pendant la nuit, j’ai cherché celui que mon cœur aime; je l’ai cherché et je ne l’ai pas trouvé.
2 Již tedy vstanu, a zchodím město; po ryncích i po ulicech hledati budu toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.
« Levons-nous, me suis-je dit, parcourons la ville, les rues et les places, cherchons celui que mon cœur aime. » Je l’ai cherché et je ne l’ai pas trouvé.
3 Našli mne ponocní, kteříž chodí po městě. Viděli-liž jste toho, kteréhož miluje duše má?
Les gardes m’ont rencontrée, ceux qui font la ronde dans la ville: « Avez-vous vu celui que mon cœur aime? »
4 A jakž jsem jich jen pominula, takž jsem našla toho, kteréhož miluje duše má. Chopila jsem ho, aniž ho pustím, až ho uvedu do domu matky své, a do pokojíka rodičky své.
A peine les avais-je dépassés, que j’ai trouvé celui que mon cœur aime. Je l’ai saisi et je ne le lâcherai pas, jusqu’à ce que je l’aie introduit dans la maison de ma mère, et dans la chambre de celle qui m’a donné le jour. L’ÉPOUX.
5 Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.
Je vous en conjure, filles de Jérusalem, par les gazelles et les biches des champs, n’éveillez pas, ne réveillez pas la bien-aimée, avant qu’elle le veuille. LE CHŒUR.
6 Která jest to, jenž vstupuje z pouště jako sloupové dymu, okouřena jsuc mirrou a kadidlem, dražším nad všelijaký prach apatekářský?
Quelle est celle-ci qui monte du désert, comme une colonne de fumée, exhalant la myrrhe et l’encens, tous les aromates des marchands? —
7 Aj, lože Šalomounovo, okolo něhož šedesáte udatných z nejsilnějších Izraelských,
Voici le palanquin de Salomon; autour de lui, soixante braves, d’entre les vaillants d’Israël;
8 Vše vládnoucích mečem, vycvičených v boji, z nichž jeden každý má svůj meč při boku svém z příčiny strachu nočního.
tous sont armés de l’épée, exercés au combat; chacun porte son épée sur sa hanche, pour écarter les alarmes de la nuit.
9 Schranu vystavěl sobě král Šalomoun z dříví Libánského,
Le roi Salomon s’est fait une litière des bois du Liban.
10 Při níž udělal sloupy stříbrné, dno zlaté a ponebí šarlatové, vnitřek pak jeho postlaný milostí dcer Jeruzalémských.
Il en a fait les colonnes d’argent, le dossier d’or, le siège de pourpre; au milieu est une broderie, œuvre d’amour des filles de Jérusalem.
11 Vyjděte a pohleďte, dcery Sionské, na krále Šalomouna v koruně, kterouž ho korunovala matka jeho v den oddávání jeho a v den veselí srdce jeho.
Sortez, filles de Sion, et voyez le roi Salomon, avec la couronne dont sa mère l’a couronné, le jour de ses épousailles, le jour de la joie de son cœur.
