Pieseò 2
1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
I am the rose of Sharon, and the lily of the valleys.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
As the lily among thorns, so is my love among the daughters.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
As the apple tree among the trees of the wood, so is my beloved among the sons. I sat down under his shadow with great delight, and his fruit was sweet to my taste.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
He brought me to the banqueting house, and his banner over me was love.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
Stay me with flagons, comfort me with apples: for I am sick of love.
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
His left hand is under my head, and his right hand does embrace me.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
I charge you, O all of you daughters of Jerusalem, by the roes, and by the hinds of the field, that all of you stir not up, nor awake my love, till he please.
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
The voice of my beloved! behold, he comes leaping upon the mountains, skipping upon the hills.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
My beloved is like a roe or a young hart: behold, he stands behind our wall, he looks forth at the windows, showing himself through the lattice.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
My beloved spoke, and said unto me, Rise up, my love, my fair one, and come away.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
For, lo, the winter is past, the rain is over and gone;
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
The flowers appear on the earth; the time of the singing of birds has come, and the voice of the turtle is heard in our land;
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
The fig tree puts forth her green figs, and the vines with the tender grape give a good smell. Arise, my love, my fair one, and come away.
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
O my dove, that are in the clefts of the rock, in the secret places of the stairs, let me see your countenance, let me hear your voice; for sweet is your voice, and your countenance is comely.
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
Take us the foxes, the little foxes, that spoil the vines: for our vines have tender grapes.
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
My beloved is mine, and I am his: he feeds among the lilies.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
Until the day break, and the shadows flee away, turn, my beloved, and be you like a roe or a young hart upon the mountains of Bether.
