< Pieseò 2 >

1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
I am a rose of Sharon, a lily of the valleys.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
As a lily among thorns, so is my love among the daughters.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
As an apple-tree among the trees of the wood, so is my beloved among the sons. Under its shadow I delighted to sit, and its fruit was sweet to my taste.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
He hath brought me to the banqueting-house, and his banner over me is love.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
'Stay ye me with dainties, refresh me with apples; for I am love-sick.'
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
Let his left hand be under my head, and his right hand embrace me.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
'I adjure you, O daughters of Jerusalem, by the gazelles, and by the hinds of the field, that ye awaken not, nor stir up love, until it please.'
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
Hark! my beloved! behold, he cometh, leaping upon the mountains, skipping upon the hills.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
My beloved is like a gazelle or a young hart; behold, he standeth behind our wall, he looketh in through the windows, he peereth through the lattice.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
My beloved spoke, and said unto me: 'Rise up, my love, my fair one, and come away.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
For, lo, the winter is past, the rain is over and gone;
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
The flowers appear on the earth; the time of singing is come, and the voice of the turtle is heard in our land;
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
The fig-tree putteth forth her green figs, and the vines in blossom give forth their fragrance. Arise, my love, my fair one, and come away.
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
O my dove, that art in the clefts of the rock, in the covert of the cliff, let me see thy countenance, let me hear thy voice; for sweet is thy voice, and thy countenance is comely.'
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
'Take us the foxes, the little foxes, that spoil the vineyards; for our vineyards are in blossom.'
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
My beloved is mine, and I am his, that feedeth among the lilies.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
Until the day breathe, and the shadows flee away, turn, my beloved, and be thou like a gazelle or a young hart upon the mountains of spices.

< Pieseò 2 >