Pieseò 2
1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
I am the flower of the field, and the lily of the valleys.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
As the lily among thorns, so is my love among the daughters.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
As the apple tree among the trees of the woods, so is my beloved among the sons. I sat down under his shadow, whom I desired: and his fruit was sweet to my palate.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
He brought me into the cellar of wine, he set in order charity in me.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
Stay me up with flowers, compass me about with apples: because I languish with love.
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
His left hand is under my head, and his right hand shall embrace me.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
I adjure you, O ye daughters of Jerusalem, by the roes, and the harts of the, fields, that you stir not up, nor make the beloved to awake, till she please.
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
The voice of my beloved, behold he cometh leaping upon the mountains, skipping over the hills.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
My beloved is like a roe, or a young hart. Behold he standeth behind our wall, looking through the windows, looking through the lattices.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
Behold my beloved speaketh to me: Arise, make haste, my love, my dove, my beautiful one, and come.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
For winter is now past, the rain is over and gone.
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
The flowers have appeared in our land, the time of pruning is come: the voice of the turtle is heard in our land:
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
The fig tree hath put forth her green figs: the vines in flower yield their sweet smell. Arise, my love, my beautiful one, and come:
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
My dove in the clefts of the rock, in the hollow places of the wall, shew me thy face, let thy voice sound in my ears: for thy voice is sweet, and thy face comely.
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
Catch us the little foxes that destroy the vines: for our vineyard hath flourished.
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
My beloved to me, and I to him who feedeth among the lilies,
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
Till the day break, and the shadows retire. Return: be like, my beloved, to a roe, or to a young hart upon the mountains of Bether.
