Pieseò 2
1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
An maua madungʼ tik mamit mag Sharon, bende an ondanyo madongo e holo.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
Mana ka ondanyo motwi e dier kuthe e kaka jaherana chalo e dier nyiri.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
Mana kaka yiend olemo mayom manie dier yiende mamoko mag bungu, e kaka jaherana chalo e dier chwo matindo. Amor ka abet e tipone, kendo olembe milimili e dhoga.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
Osetera e od budho mare, kendo herane oliero e wiya ka bendera.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
Miya jip gi olemb mzabibu mosemo e chiengʼ, duog chunya gi olemo mayom, nikech hera onura.
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
Bade ma koracham oteno wiya to bade ma korachwich okwaka.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
Un nyi Jerusalem, asiemou gi nying nyakech kod mwanda manie e thim, ni kik utug hera kata chiewe ka sa ne pok oromo.
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
Lingʼane, awinjo dwond jaherana kabiro! Kochikore ewi gode kobiro, kendo obiro kolengʼore ewi gode matindo.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
Jaherana chalo gi mwanda manie thim. Nene kaka ochungʼ e tok ohinga, kongʼicho gie dirise manie kor ohinga, kendo kongʼicho gie bath dirisa.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
Jaherana nowuoyo kendo nowachona niya, “Aa malo jaherana, bi wadhiyo, yaye jaber.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
Ndalo chwiri osekalo; koth osechok kendo oserumo.
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
Maua osechako thiewo e puothe; kinde mag wer osechopo, ndalo ma akuch oduglani werie mamit koro winjore e gwengʼwa.
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
Yiend ngʼowu golo olembene mokwongo; thiepe mag mzabibu keyo tikgi mamit. Aa malo ibi, jaherana; bi mondo wadhiyo, yaye jaber.”
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
Yaye akucha manie buche manie kor lwanda; kuonde mopondo manie kor gode, yie aneye wangʼi, kendo yie awinjie dwondi; nimar dwondi mit, kendo wangʼi ber neno.
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
Maknwauru nyithind bwe ma pod tindo, maketho puothewa mag mzabibu; nikech dipo ka giketho mzabibuwa mosechako thiewo.
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
Jaherana en mara kendo an mare; odongo maber e dier ondanyo.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
Nyaka chop piny yawre kendo tipo mag gik moko lal, duog ira, jaherana, mana kaka mwanda gi le mamoko ringo kadok e gode.
