Pieseò 1
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Solomunova pjesma nad pjesmama.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Da me hoæe poljubiti poljupcem usta svojih! Jer je tvoja ljubav bolja od vina.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Mirisom su tvoja ulja prekrasna; ime ti je ulje razlito; zato te ljube djevojke.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Vuci me, za tobom æemo trèati; uvede me car u ložnicu svoju; radovaæemo se i veseliæemo se tobom, spominjaæemo ljubav tvoju više nego vino; pravi ljube te.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Crna sam, ali lijepa, kæeri Jerusalimske, kao šatori Kidarski, kao zavjesi Solomunovi.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Ne gledajte me što sam crna, jer me je sunce opalilo; sinovi matere moje rasrdivši se na me postaviše me da èuvam vinograde, i ne èuvah svojega vinograda, koji ja imam.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Kaži mi ti, kojega ljubi duša moja, gdje paseš, gdje planduješ? jer zašto bih lutala meðu stadima drugova tvojih?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Ako ne znaš, najljepša izmeðu žena, poði tragom za stadom, i pasi jariæe svoje pokraj stanova pastirskih.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Ti si mi, draga moja, kao konji u kolima Faraonovijem.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Obrazi su tvoji okiæeni grivnama, i grlo tvoje nizovima.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Naèiniæemo ti zlatne grivne sa šarama srebrnijem.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Dok je car za stolom, narad moj pušta svoj miris.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Dragi mi je moj kita smirne, koja meðu dojkama mojim poèiva.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Dragi mi je moj grozd kiprov iz vinograda Engadskih.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Lijepa ti si, draga moja, lijepa ti si! oèi su ti kao u golubice.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Lijep ti si, dragi moj, i ljubak! i postelja naša zeleni se.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Grede su nam u kuæama kedrove, daske su nam jelove.
