Pieseò 1
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Mika zagametamima agatere'nea zagame Solomoni kre'nea zagamere.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Nagira antako nehunka nagira no. Na'ankure kavesima nenantana zamofo haga'amo'a waini timofo haga'a agatere'ne.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Kavufagare'ma fre'nana mananentake masavemo'a, knare mna vu'ne. Kagimo'a mananentake zama tagitreankna nehie. E'ina hu'negeno kasefa a'neramimo'za kagritera tusi'zana nehaze.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Navregeta tagareta va'maneno. Kini ne'mo'a navareno noma'arega vu'ne. Jerusalemi mofa'nemo'za hu'za, Kini ne'moka kagrikura tusi muse hugahune. Waini tima husgama hunentona zana agatereta, kagrira husga hugantegahune. Mofamo'a huno, Kagra knare zantfa hu'nanku, husga hunegantaze.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Jerusalemi mofa'neramimotma antahiho, navufgamo'a hokonke hu'neanagi, hentofaza nehuno, Kedari vahe'mofo seli nontaminkna nehuno, Solomoni seli nomofo tavravegna hu'ne.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Navufgamo'ma hokonke'ma hu'nea zankura uruhara onageho. Na'ankure zagemo navufga te hokonke hu'ne. Nasarahehe'za tusi zamarimpa ahenante'za waini hozatia kegava huo hu'za hazage'na kegava nehu'na, nagra waini hozani'a kevga osu'noe.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Nagu'areti'ma hu'na navesi negantoa ronenimoka, iga menina sipisipi afu kevuka'a avrenka vugahane. Kinaga iga sipisipi afuka'a ome zamantenka manigasa hugahane. Nahanige'na savri a'nenegnara hu'na kagri kavumo'zama sipisipi afutmima kegavama nehazafina vano hugahue.
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Hentofa a'moka antahinka kenkama osu'nesunka, sipisipi afu kevu'nimofo agaka avaririnka neone meme afuka'aramina sipisipi kva vahetmimofo seli nomofo tvaonte eme zamantege'za trazana neho.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Navesima negantoa navate ronenimoka, Fero karisiramimofo amu'nompi karisi renteno avazu nehia a' hosi afukna kagra hu'nane.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Kameragemo'a knarezantfa higeno, kagesafima rente'nana rinimo'a kazeri hentofaza higeno, knankempima rente'nana pasesumo'a kazeri hentofaza hu'ne.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Kagesare'ma tafintenana konariri zana golireti trohu negamita, knankempima ante zana silvare pasesu trohu kamigahune.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Kini ne'mo'ma ne'zama nenea tratema mani'negeno'a, nagrama navufgare'ma fre'noa masavemofo mana'amo'a ana nompina avi'nete.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Avesima nenantea ne'mo'a tare amintrenimofo amunompima mananentake'za merema anakintogeno meankna hu'ne.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Avesima nenantea ne'mo'a, En-Gedi waini hozafima henae nehaza zafa amosre'agna hu'ne.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Navesima negantoa mofamoka, kagra hiranto kagi kagonane a' mani'nane. Tare kavurgamokea maho namagna hu'na'e.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Navesima negantoa ne'moka kagra hentofaza hunka kagi kagonane ne' mani'nane. Kagra maka vahera agaterenka hentofa ne' mani'nane. Zamana zamana trazamo'a tagri tafe me'ne.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Nonti'ama ki'nazana, nomofo amagena zafa sida zafanu nente'za, meni zafanu nontamina runkre hugahaze.
