< Pieseò 1 >

1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Énekek éneke, Salamontól.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Csókoljon engem szája csókjaival: mert bornál jobb a szerelmed.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Illatnak jók az olajaid, kiöntött olaj a neved; azért szeretnek téged a leányzók.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Vonj engem, utánad hadd szaladjunk – termeibe bevitt engem a király – hadd ujjongjunk és örvendjünk benned, hadd emlegessük szerelmedet inkább a bornál: méltán szeretnek téged.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Fekete vagyok, de szép, ti Jeruzsálem leányai, mint Kédár sátrai, mint Salamon szőnyegei.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Ne nézzetek rám, hogy kissé fekete vagyok, hogy lesütött engem a nap! Anyám fiai megharagudtak reám, tettek engem őrzőjévé a szőlőknek: a magam szőlőjét nem őriztem.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Mondd meg nekem te, kit lelkem szeret, merre legeltetsz, merre heverésztetsz délben? Mert minek legyek, mint aki elburkolja magát, társaid nyájainál?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Ha te ezt nem tudod, legszebbike az asszonyoknak, indulj el a juhok nyomdokain és legeltesd gödölyéidet a pásztorok hajlékainál.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Paripámhoz Fáraó szekereinél mondlak hasonlónak, kedvesem!
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Bájosak az orczáid a füzérekben, nyakad a gyöngysorokban.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Aranyfüzéreket készítünk neked ezüst gombocskákkal.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Mialatt a király asztalkörében ült, az én nárdusom megadta illatát.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Myrrhacsokor az én barátom nekem, mely kebleim között piben;
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
cziprusfürt az én barátom nekem, Én-Gédi szőlőiben.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Íme, szép vagy te kedvesem, íme, szép vagy, szemeid galambok.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Íme, szép vagy te barátom, kedves is, nyoszolyánk is zöldelő;
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
házaink gerendái czédrusok, padozatunk cziprusok.

< Pieseò 1 >