Pieseò 1
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Salomonova Pjesma nad pjesmama
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Poljubi me poljupcem usta svojih, ljubav je tvoja slađa od vina.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Miris najboljih mirodija, ulje razlito ime je tvoje, zato te ljube djevojke.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Povuci me za sobom, bježimo! Kralj me uveo u odaje svoje. Igrat ćemo se i radovati zbog tebe, slavit ćemo ljubav tvoju više nego vino. Pravo je da te ljube.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Crna sam ali lijepa, kćeri jeruzalemske, kao šatori kedarski, kao zavjese Salomonove.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Ne gledajte što sam garava, to me sunce opalilo. Sinovi majke moje rasrdili se na mene, postavili me da čuvam vinograde; a svog vinograda, koji je u meni, nisam čuvala.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Reci mi, ti koga ljubi duša moja, gdje paseš, gdje se u podne odmaraš, da ne lutam, tražeći te, oko stada tvojih drugova.
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Ako ne znaš, o najljepša među ženama, izađi i slijedi tragove stada i pasi kozliće svoje oko pastirskih koliba.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Usporedio bih te s konjima pod kolima faraonovim, o prijateljice moja.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Lijepi su obrazi tvoji među naušnicama, vrat tvoj pod ogrlicama.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Učinit ćemo za tebe zlatne naušnice s privjescima srebrnim.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
- Dok se kralj odmara na svojim dušecima, (tada) nard moj miriše.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Dragi mi je moj stručak smirne što mi među grudima počiva.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Dragi mi je moj grozd ciprov u vinogradima engedskim.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
- Gle, kako si lijepa, prijateljice moja, gle, kako si lijepa, imaš oči kao golubica.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
- Gle, kako si lijep, dragi moj, gle, kako si mio. Zelenilo je postelja naša.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
- Grede kuća naših cedri su, a natkrovlje čempresi.
