Pieseò 1
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Gesami noga: idafa amo Soloumane ea dedei. Uda da amane sia: i,
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
“Dia lafi da nonogosu amoga na dedebosa. Dia sasagesu hou da waini hano ea hedai baligisa.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Di da gabusiga: agoane naba. Na da dia dio nabasea, amo dawa: lala. Uda huluane da dima sasagemusa: fawane dawa: lala.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Na dia oule, ani hobeale masunu. Di nama ouligisu hamone, dia sesei amoga na oule masa. Ani da gilisili hahawane hamomu. Ania da waini hano nanu, sasagesu hou bagade hamobeba: le, asigi dawa: su fisimu. Dafawane! Uda huluane da dima asigiba: le, na da hame hiosa.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Dilia Yelusaleme fi uda! Na gadofo da bunumai be na da noga: iwane ba: sa. Na da hafoga: i soge abula diasu Gida sogebiga diala, amo defele bunumai gala, Be na da Soloumane hina bagade diasu giga: gisu abula defele, ida: iwane ba: sa.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Na gadofo da bunumaiba: le, dilia na mae higama. Bai na gadofo da esoga gia: le, bunumai. Lolalali da nama ougiba: le, na waini efe bugiga hawa: hamoma: ne asunasi. Na da nina: da: i ouligimu eso hame ba: i.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Na dogolegei! Nama adoma! Di da dia sibi wa: i gisi moma: ne habidili oule masa: bela: ? Ilia da dogoa eso gia: sea, habidili helefima: bela: ? Na da laluba: le sibi ouligisu eno ilia sibi wa: i ganodini, di hogoma: bela: ?” Dunu da amane sia: i,
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
“Di, uda eno ilia noga: idafa ba: su hou baligisu uda! Di da na esalebe sogebi hame dawa: bela: ? Di asili, sibi wa: i amo fa: no bobogema. Dia goudi da gisi moma: ne, gisi sogebi amo sibi ouligisu dunu ilia abula diasu gadenene hogoma.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Na dogolegei! Felou ea sa: liode hiougisu hosi gawali ilia da hosi aseme ba: sea, hanasa, amo defele, dunu da di ba: sea, hanasa.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Dia dialuma hinabo da dia ba: dialebe, noga: i ba: sa. Amola dia dialuma hinabo da dia mugi da: iya dugisi da nina: hamosu igi agoai ba: sa.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Be ninia da dia gisa: gima: ne, gouli sia: ine amoga silifa nina: hamoi liligi gala, amo hamomu.” Uda da amane sia: i,
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
“Na hina bagade da ea fafai da: iya dialu. Na da gabusiga: manoma legeiba: le, hisi da gabusiga: amoga nabai ba: i.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Na sasagesu dunu da ‘me’ gabusiga: galebe agoane naba. E da na dodo da: iya diala.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Na sasagesu dunu da soge ale ifa mosoi amo da Enegidai moilai waini efe sagai ganodini falegasa, agoane ba: sa.” Dunu da amane sia: i,
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
“Na dogolegei! Di da noga: idafa ba: sa! Di da nama sasagele ba: beba: le, dia si da nenemei ba: sa.” Uda da amane sia: i,
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
“Na dogolegei! Di amola da noga: idafa ba: sa! Di da nama hahawane hamosa! Golofoia: i gisi da ania golasu hamomu.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
‘Dolo’ ifa da ania diasu sa di agoai ba: mu. Amola ‘saibalase’ ifa da ania diasu figisu ganodini fei liligi agoai ba: mu.
