Rút 3
1 Řekla jí potom Noémi svegruše její: Má dcero, nemám-liž pohledati tobě odpočinutí, aby tobě dobře bylo?
A LAILA, olelo mai o Naomi kona makuahonowaiwahine, E kuu kaikamahine, aole anei au e imi i wahi e hoomaha ai nou, i mea e pomaikai ai oe?
2 Anobrž zdaliž Bóz ten příbuzný náš, s jehož jsi děvečkami byla, nebude víti ječmene na humně noci této?
Aole anei no ko kakou hoahanau o Boaza, nona na kaikamahine au i noho pu ai? Aia hoi ke kanana nei ia i ka huabale i keia po ma ke kahua hahi.
3 Protož umej se a pomaž, roucho své také oblec, a jdi na humno, však tak, aby nebylo známé muži tomu, prvé než by přestal jísti a píti.
Nolaila ea, e holoi oe ia oe iho, a e hamo hoi, a e hookomo i kou lole, a e iho oe ilalo i ke kahua; a mai hoike aku oe ia oe iho i ua kanaka la, a pau kana ai ana, a me kana inu ana.
4 A když půjde ležeti, znamenej místo, na kterémž lehne, a přijduc, pozdvihneš pláště u noh jeho, a tu se položíš; on pak oznámí tobě, co bys měla činiti.
Eia hoi kekahi; i ka manawa ana e moe ai, e nana pono oe i kona wahi e moe ana, a e komo aku oe, a e wehe i kona mau kapuwai, a moe iho, a nana no e hai mai ia oe i ka mea au e hana'i.
5 Jížto Rut řekla: Cokoli mi rozkážeš, učiním.
I aku la keia ia ia, O na mea a pau au e kauoha mai nei, e hana no au.
6 Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její.
Iho aku la oia ilalo i ke kahua, a hana iho la e like me na mea a pau a kona makuahonowaiwahine i kauoha mai ai ia ia.
7 Když pak pojedl Bóz a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, šel spáti vedlé stohu; přišla i ona tiše, a pozdvihši pláště u noh jeho, položila se.
A ai o Boaza, a inu, a olioli kona naau, alaila, hele aku la ia e moe ma ka welau a ka puu ai; a hele malie mai la ia, a wehe iho la i kona mau kapuwai, a moe iho la.
8 A když bylo o půl noci, ulekl se muž ten a zchopil se, a aj, žena leží u noh jeho.
A hiki i ke aumoe, makau iho la ua kanaka la, no ka mea, i kona oni ana, aia hoi he wahine, e moe ana ma kona mau kapuwai.
9 I řekl: Kdo jsi ty? A ona odpověděla: Já jsem Rut, děvka tvá. Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi.
I mai la ia, Owai oe? I mai la kela, o Ruta wau, o kau kauwawahine, nolaila ea, e halii mai i kou kapa maluna o kau kauwawahine, no ka mea, o oe no kekahi mea i pili koko.
10 A on řekl: Požehnaná jsi ty od Hospodina, dcero má. Větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých.
I mai la ia, E pomaikai ana oe ia Iehova, e kuu kaikamahine e; no ka mea, ua oi aku kou lokomaikai hope, i ko ka mua, i kou hahai ole ana mahope o na kanaka ui, aole i ka mea hune, aole hoi i ka mea waiwai.
11 Protož nyní, dcero má, neboj se; vše, čehož žádáš, učiním tobě, nebo víť všecko město lidu mého, že jsi ty žena šlechetná.
Nolaila ea, mai makau oe, e kuu kaikamahine. O na mea a pau au e olelo mai la, na'u ia e hana aku ia oe; no ka mea, ua ike ko'u poe kanaka a pau, he kaikamahine pono oe.
12 A také jest to pravé, že jsem příbuzný tvůj, ale jestiť příbuzný bližší nežli já.
He oiaio no, owau ka hoahanau pili ia oe. Eia ae kekahi mea i pili mua aku, he hope au.
13 Odpočiniž tu přes noc, a když bude ráno, jestližeť on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti, dobře, nechť užive. Pakliť nebude chtíti práva užiti k tobě, já právem příbuznosti pojmu tebe, živť jest Hospodin. Spiž tu až do jitra.
I keia po e kakali ai a kakahiaka, alaila, ina nana oe e mare, ua pono, e mare no ia; aka, ina aole ia e makemake e mare mai ia oe, ma ke ola ana o Iehova, na'u oe e mare. E moe oe a kakahiaka.
14 A tak spala u noh jeho až do jitra. Potom vstala prvé, nežli by kdo poznati mohl bližního svého; nebo pečoval Bóz, aby někdo nezvěděl, že přišla žena ta na humno.
Moe iho la oia ma kona mau kapuwai a kakahiaka. A ala mai la ia mamua o ka wa e hiki ai kekahi ke hoomaopopo i kona hoa. I ae la ia, Mai hai aku i ka hele ana mai o ka wahine i ke kahua hahi.
15 A řekl: Přines loktušku, kterouž se odíváš, a drž ji. A když ji držela, naměřiv jí šest měr ječmene, vložil na ni. I vešla do města.
I hou aku la ia, Homai ka pale maluna ou, a e paa mai ia mea. A i kona paa ana mai, ana iho la ia i eono ana huabale, a kau aku la maluna ona; a hoi aku la ia i ke kulanakauhale.
16 A přišla k svegruši své. Kteráž řekla: Kdo jsi ty, dcero má? I vypravovala jí všecko, což jí učinil muž ten.
A hiki aku la ia i kona makuahonowaiwahine, ninau mai la kela, Owai oe, e kuu kaikamahine? A hai aku la keia i na mea a pau a ua kanaka la i hana mai ai nana.
17 A řekla: Šest měr těchto ječmene dal mi, nebo řekl ke mně: Nenavrátíš se prázdná k svegruši své.
I aku la, O keia mau ana huabale eono kana i haawi mai ai ia'u; no ka mea, olelo mai la ia, Mai hoi nele aku oe i kou makuahonowaiwahine.
18 I řekla jí Noémi: Počekej, dcero má, až porozumíš, jak to padne; neboť neobleví muž ten, až tu věc dnes k místu přivede.
Olelo mai la ia, E noho malie oe, e kuu kaikamahine, a ike pono oe i ka hope o keia; no ka mea, aole loa e noho hoomaha kela kanaka, a hoopau pono oia ia mea, i keia la.
