< Rút 3 >
1 Řekla jí potom Noémi svegruše její: Má dcero, nemám-liž pohledati tobě odpočinutí, aby tobě dobře bylo?
Men hendes Svigermoder No'omi sagde til hende: »Min Datter, skal jeg ikke søge at skaffe dig et Hjem, hvor du kan faa det godt?
2 Anobrž zdaliž Bóz ten příbuzný náš, s jehož jsi děvečkami byla, nebude víti ječmene na humně noci této?
Nu vel! Boaz, hvis Piger du var sammen med, er vor Slægtning; se, han kaster i Nat Byg paa Tærskepladsen;
3 Protož umej se a pomaž, roucho své také oblec, a jdi na humno, však tak, aby nebylo známé muži tomu, prvé než by přestal jísti a píti.
tvæt dig nu og salv dig, tag dine Klæder paa og gaa ned paa Tærskepladsen; men lad ikke Manden mærke noget til dig, før han er færdig med at spise og drikke;
4 A když půjde ležeti, znamenej místo, na kterémž lehne, a přijduc, pozdvihneš pláště u noh jeho, a tu se položíš; on pak oznámí tobě, co bys měla činiti.
naar han da lægger sig, mærk dig saa Stedet, hvor han lægger sig, og gaa hen og løft Kappen op ved hans Fødder og læg dig der, saa skal han nok sige dig, hvad du skal gøre!«
5 Jížto Rut řekla: Cokoli mi rozkážeš, učiním.
Hun svarede: »Jeg vil gøre alt, hvad du siger!«
6 Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její.
Saa gik hun ned paa Tærskepladsen og gjorde alt, hvad hendes Svigermoder havde paalagt hende.
7 Když pak pojedl Bóz a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, šel spáti vedlé stohu; přišla i ona tiše, a pozdvihši pláště u noh jeho, položila se.
Da Boaz havde spist og drukket og var vel tilpas, gik han hen og lagde sig ved Korndyngen; saa gik hun sagte hen og løftede Kappen op ved hans Fødder og lagde sig der.
8 A když bylo o půl noci, ulekl se muž ten a zchopil se, a aj, žena leží u noh jeho.
Ved Midnatstide blev Manden opskræmt og bøjede sig frem, og se, da laa der en Kvinde ved hans Fødder.
9 I řekl: Kdo jsi ty? A ona odpověděla: Já jsem Rut, děvka tvá. Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi.
Da sagde han: »Hvem er du?« Og hun svarede: »Jeg er Rut, din Trælkvinde! Bred Fligen af din Kappe ud over din Trælkvinde; thi du er Løser!«
10 A on řekl: Požehnaná jsi ty od Hospodina, dcero má. Větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých.
Da sagde han: »HERREN velsigne dig, min Datter! Den Godhed, du nu sidst har udvist, overgaar den, du før udviste, at du nu ikke er gaaet efter de unge Mænd, hverken fattige eller rige!
11 Protož nyní, dcero má, neboj se; vše, čehož žádáš, učiním tobě, nebo víť všecko město lidu mého, že jsi ty žena šlechetná.
Saa frygt nu ikke, min Datter! Alt, hvad du siger, vil jeg gøre imod dig; thi enhver i mit Folks Port ved, at du er en dygtig Kvinde.
12 A také jest to pravé, že jsem příbuzný tvůj, ale jestiť příbuzný bližší nežli já.
Det er rigtigt, at jeg er din Løser, men der er en anden, som er nærmere end jeg.
13 Odpočiniž tu přes noc, a když bude ráno, jestližeť on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti, dobře, nechť užive. Pakliť nebude chtíti práva užiti k tobě, já právem příbuznosti pojmu tebe, živť jest Hospodin. Spiž tu až do jitra.
Bliv nu her i Nat; og hvis han i Morgen vil løse dig, godt, saa lad ham gøre det; men er han uvillig til at løse dig, gør jeg det, saa sandt HERREN lever. Bliv kun liggende, til det bliver Morgen!«
14 A tak spala u noh jeho až do jitra. Potom vstala prvé, nežli by kdo poznati mohl bližního svého; nebo pečoval Bóz, aby někdo nezvěděl, že přišla žena ta na humno.
Saa blev hun liggende ved hans Fødder til Morgen; men hun stod op, før det ene Menneske endnu kunde kende det andet, thi han tænkte: »Det maa ikke rygtes, at en Kvinde er kommet ud paa Tærskepladsen!«
15 A řekl: Přines loktušku, kterouž se odíváš, a drž ji. A když ji držela, naměřiv jí šest měr ječmene, vložil na ni. I vešla do města.
Derpaa sagde han: »Tag og hold det Klæde frem, du har over dig!« Og da hun holdt det frem, afmaalte han seks Maal Byg og lagde det paa hende. Saa gik hun ind i Byen.
16 A přišla k svegruši své. Kteráž řekla: Kdo jsi ty, dcero má? I vypravovala jí všecko, což jí učinil muž ten.
Da hun kom til sin Svigermoder, sagde denne: »Hvorledes gik det, min Datter?« Saa fortalte hun hende alt, hvad Manden havde gjort imod hende,
17 A řekla: Šest měr těchto ječmene dal mi, nebo řekl ke mně: Nenavrátíš se prázdná k svegruši své.
og sagde: »Disse seks Maal Byg gav han mig med de Ord: Du skal ikke komme tomhændet til din Svigermoder!«
18 I řekla jí Noémi: Počekej, dcero má, až porozumíš, jak to padne; neboť neobleví muž ten, až tu věc dnes k místu přivede.
Da sagde hun: »Hold dig nu rolig, min Datter, indtil du faar at vide, hvilket Udfald Sagen faar; thi den Mand under sig ikke Ro, før han faar Sagen afgjort endnu i Dag!«