Římanům 9
1 Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
I say the truth in Meshiha, and lie not; my conscience witnesseth for me in the Spirit of Holiness,
2 Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.
that I have great grief, and (that) the sorrow of my heart ceaseth not.
3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.
For I could pray that I myself might be one accursed from Meshiha instead of my brethren and my kinsmen who are in the flesh;
4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
who are the sons of Israel, and whose was the adoption of sons, and the glory, and the covenants, and the law, and the ministry, and the promises,
5 Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (aiōn g165)
and the fathers; and from whom appeared the Meshiha in the flesh, who is Aloha over all: his be praises and benedictions to the age of ages. Amen. (aiōn g165)
6 Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
FOR the word of Aloha hath not really fallen: for not all who are of Israel are Israel;
7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
neither also are they who are of the seed of Abraham all children; because it was said, In Ishok shall be called unto thee the seed:
8 To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě.
but that is, the children of the flesh are not the children of Aloha, but the children of the promise are reckoned the seed.
9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
For the promise is this word, In this time I will come, and a son shall be unto Sara.
10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.
And not this only, but also Raphka when with one, our father Ishok, she had association,
11 Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,
before her sons were born, and had not wrought good or evil, the (choice) of Aloha was (made) known before that it should remain: not by works, but by him who called:
12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
for it was said, The elder shall be servant to the less;
13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
as it is written, Jakub have I loved, and Isu have I hated.
14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
What then say we? Is there iniquity with Aloha? Not so:
15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.
behold, also, he said unto Musha, I will have mercy upon whom I will have mercy, and I will be gracious to whom I will be gracious.
16 A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.
Therefore it is not by him who willeth, nor by him who runneth, but by Aloha the Merciful.
17 Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
For it is said in the scripture to Pherun, For this I have raised thee up, that I might show in thee my power, and that my name might be proclaimed in all the earth.
18 A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
Then upon whom he willeth he is merciful, and whom he willeth he hardeneth.
19 Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?
Perhaps thou wilt say, Of what then doth he complain; for who shall arise against his will?
20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
Who then art thou, O man, who givest answer against Aloha? Will the mass say to him who formeth it, Why thus hast thou formed me?
21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?
Or, hath not the potter power over his clay, that from the (same) mass he might make vessels, the one to honour, and the other to vileness?
22 Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
BUT if Aloha, willing to reveal his wrath, and to make known his power, in his much patience bore with the vessels of wrath who were perfected for destruction,
23 A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.
and poured his mercy upon the vessels of mercy who were prepared of Aloha for glory,
24 Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
who are we, (ourselves) the called, not only of the Jihudoyee, but also of the Gentiles:
25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
so also in Husha he said, I will call them my people who were not my people, and on those on whom I was not merciful, will I be merciful:
26 A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
for it shall be in the place where they were not called my people, there shall they be called the children of Aloha the Living.
27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.
But Eshaia proclaims of the sons of Israel: Though the number of the sons of Israel were as the sand which is on the sea, the residue of them shall be saved.
28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
The Lord hath decreed and determined the word, and will perform it upon the earth.
29 A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
And as that which Eshaia had said before: Unless the Lord of sebaoth had left to us a residue, as Sedum should we have been, and to Amura have been likened.
30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
WHAT then shall we say? That the Gentiles who have not followed after righteousness have attained righteousness, but that righteousness which is of faith:
31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
but Israel, who followed after the law of righteousness, unto the law of righteousness have not attained.
32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
For why? Because it was not by faith, but by the works of the law: for they stumbled at the stone of stumbling;
33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
as it is written, Behold, I lay in Zion a stone of stumbling And a rock of offence; And whosoever in him shall believe Shall not be ashamed.
