Římanům 9
1 Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
Kri ah loktang ni ka thuih, lok kam lai ai, Kacai Muithla ah kasae kahoih panoekhaih palungthin mah doeh kai hnukung ah oh,
2 Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.
palung ka set moe, boeng thai ai poek angphohaih ka tawnh.
3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.
Taksa ah kaimah ih acaengnawk hoi nawkamyanawk hanah, kaimah roe hae Kri khae hoiah tangoenghaih tongh han khoek to ka koeh:
4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
nihcae loe Israel kami ah oh o moe, pacah ih caa ah ohhaih, lensawkhaih, lokmaihaih, kaalok paekhaih, Sithaw toksakhaih hoi lokkamhaih hnu kami ah oh o;
5 Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (aiōn g165)
nihcae loe aicae ampa ah oh o, taksa ah nihcae thung hoiah ni Kri to angzoh, Anih loe hmuennawk boih ukkung ah oh moe, dungzan tahamhoihaih Sithaw ah oh. Amen. (aiōn g165)
6 Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
Sithaw lok loe atho om ai, tiah thuih koehhaih ih na ai ni. Israel hoi tacawt kaminawk loe Israel kami boih na ai ni:
7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
Abraham ih atii ah oh o pongah, nihcae loe caa ah om o boih ai: toe Isak khae hoiah ni nang ih atii, tiah kawk o tih, tiah oh.
8 To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě.
To pongah, taksa ah kaom caanawk loe Sithaw ih caa na ai ni: lokkamhaih hoiah kaom caanawk to ni atii, tiah kroek o.
9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
Vaihi tue thuem phak naah, kang zoh han, to naah Sarah mah capa maeto sah tih, tiah lokkamhaih to oh.
10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.
Hae khue ai; Rebekah doeh kami maeto, aicae ampa Isak ih caa to pom naah;
11 Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,
(Sithaw mah qoih ih baktih toengah oh hanah, Sithaw khokkhanhaih loe toksakhaih hoiah om ai, kawkkung Anih koehhaih baktiah ni om tih, tiah a caa hnik tapen ai vop moe, a caa hnik mah kasae hmuen maw, to tih ai boeh loe kahoih hmuen maw sakhaih om ai naah,
12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
nongpata khaeah, Kacoeh mah kanawk ih tok to sah pae tih, tiah a thuih pae.
13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
Jakob to ka palung, Isau loe ka hnukma, tiah tarik ih oh.
14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
To tiah nahaeloe kawbangmaw a tih o han boeh? Sithaw loe toeng ai, tiah a thuih o han maw? A thui o mak ai.
15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.
Sithaw mah Mosi khaeah, Palungnat han koeh ih kami nuiah palung ka nat moe, palung han koeh ih kami to ka palung han, tiah thuih.
16 A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.
To pongah kami mah koeh pongah na ai, toksah kami pongah doeh na ai, palungnathaih amtuengsak Sithaw pongah ni oh.
17 Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
Cabu mah Faro khaeah, Ka timhaih baktiah nang khaeah Ka thacakhaih kam tuengsak moe, Ka hmin long pum ah taphong han ih ni, kang qoengsak, tiah a naa.
18 A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
To pongah, Anih loe a koeh ih kami nuiah palungnathaih tawnh moe, a koeh ih kami to palung thahsak.
19 Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?
To tih nahaeloe Anih koehhaih to mi mah maw pakaa thai ai to mah, tipongah Anih mah kami zaehaih to pakrong loe? tiah na thuih o han maw?
20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
Na thui o mak ai, toe, Aw kami, Sithaw lok aek nang loe mi aa? A sak ih hmuen mah Sahkung khaeah, Tipongah hae tiah nang sak loe, tiah naa thai tih maw?
21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?
Laom sah kami loe amlai long tawnkung ah oh pongah, kanghmong amlai long hoiah na ai maw kahoih laom hoi kasae laom to a sak?
22 Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
Sithaw mah angmah ih palungphuihaih to amtuengsak moe, a sakthaihaih panoeksak han koeh pongah, paro hanah sak ih palungphuihaih kaomsak laomnawk nuiah palungsawkhaih tawn nahaeloe timaw thuih han oh vop,
23 A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.
anih mah kating ai a lensawkhaih to pakoeh han sak coek ih, tahmenhaih laomnawk nuiah amtuengsak,
24 Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
Judahnawk khae khue ai, Gentelnawk hoi anih mah kawk ih aicae khaeah doeh amtuengsak,
25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
Hosea Cabu thungah, Kai ih kami ah kaom ai kaminawk to Kai ih kami, tiah Ka kawk han; palung ai ih kami to kang palung, tiah Ka naa han.
26 A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
Nihcae khaeah, Nangcae loe Kai ih kami na ai ni, tiah thuih ih ahmuen ah kaom kaminawk to kahing Sithaw ih capanawk, tiah kawk tih, tiah thuih ih lok to oh.
27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.
Tahmaa Isaiah mah doeh Israel kawng pongah, Israel caanawk loe tuipui ih savuet zetto pop o langlacadoeh, kanghmat kaminawk ni pahlong ah om o tih:
28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
anih mah toenghaih hoiah toksak pacoeng hanah, lok takroek tih; Angraeng mah long ah sak han atimhaih to sah palang tih, tiah thuih.
29 A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
Tahmaa Isaiah mah loe, Sabaoth Angraeng mah aicae ih atii paquem ai nahaeloe, aicae loe Sodom baktiah a om o ueloe, Gomorrah hoiah anghmong tih boeh, tiah thuih coek boeh.
30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
To tih nahaeloe kawbangmaw a tih o han boeh? Toenghaih pazui ai Gentelnawk loe, tanghaih rang hoiah kaom, toenghaih to hnuk o boeh.
31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
Toe kaalok rang hoiah kaom toenghaih pazui, Israelnawk loe, kaalok rang hoiah kaom toenghaih to hnu o ai.
32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
Tipongah hnu o ai loe? Nihcae loe amthaekhaih thlung pongah amtimh o pongah, tanghaih hoiah pakrong o ai, kaalok mah thuih ih baktih toengah toksakhaih rang hoiah pakrong o lat pongah ni hnu o ai.
33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
Cabu thungah, Khenah, Zion ah amthaekhaih thlung hoi amtimhaih thlung to ka suek: mi kawbaktih doeh Anih tang kami loe azathaih tongh mak ai, tiah tarik ih oh.
