Římanům 9
1 Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
Krstosn arikoniye t keewiri, kooratse, S'ayn shayiron t nibonúwere tkorawok'o taash gawirwe.
2 Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.
Een shiyanonat k'ut'eraw kic'on t nibotse fa'ee,
3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.
Meetson t jag wotts tjiruwotssha err taa Krstosatse k'aleyar Ik' c'asho tiyats b́bodink'e shunfee b́teshi.
4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
Boye Israe'el ashuwotsiye, na'ok'o wotonat mangi wuliyo nemono b́imi, aron Ik'o bo ik'itywok'ono b́kitsi, b́ jangits keewo bíimi.
5 Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (aiōn g165)
Amants nihwotswere bokne, Krstos meetson b́wáá bo naarotsne, bíye jamoniyere dambe. Bíwere dúre dúrosh deeretso Izar Izeweriye. Amen! (aiōn g165)
6 Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
Wotowa eree Ik' aap'tso wonere etaliye, Israe'el naar jamwots ari Israe'el ashnaliye.
7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
Mank'o Abraham naar jamo Abraham nanaúwotsiye etaliye. Ik'o Abrahamsh «N naaro b́ keshetiye Yisak'ne» bíettsoshe,
8 To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě.
Mansh meetson shuwetswots Ik' nanaúwotsiyaliye, ernmó naaro wotar taawetuwots Ik'o Abrahamsh b́jangitsok'on shuwetswots s'uziye.
9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
Hanuwere Ik'o b́jangits aap'otse «Hambets naton hank'o aawon weetuwe, Sara nungush na'o shuwitwane» etke b́teshi.
10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.
Man mec'ro b́ woterawo Rbk'aa naruwotssh niho wottsosh Yisak'sh nungush nana'a maatúwotsi b maac'ro,
11 Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,
Ik'i marat' marat'o finon b́woterawo b́s'eegon b́woto kitsosh git nan'úwots boshuwewonat gondonowere sheengonowere bok'aloniyere shino
12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
Ik'o Rbk'ash «Eenfo múk'efosh keewek wotituwe» bí eti.
13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
Manúwere «Yak'obi shunre Esawunmó shit're» ett guut'etsok'one.
14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
Eshe eege noeteti? Ik'o boga bogshirwe eronowa? B́jamon mank'o woteratse!
15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.
Ik'oniye Musesh «Bísh doosh tgeyruwosh doowituwe, bísh maac' k'ewo tgeyiruwoshowere maac'o k'ewituwe» etre.
16 A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.
Eshe Ik'i marat'o b́daatset ash shunonat ash finon b́woterawo Ik' dowon b́wottsatsne.
17 Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
Manatse tuutson S'ayin mas'aafotse Gbs' nugúsosh «Neen tiango kitsr tshútsonowere dats jamatse b́daneetuwok'o woshosh neen naashiyire» ett aap'etso guut'ere.
18 A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
Mansh eshe Ik'o b́shuntsosh maac'o k'ewefe, b́shuntsonowere k'el kúp'etso woshituwe.
19 Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?
Eshe «Ik'i shunts keewo k'efosh konuwor falratse, béré bí ashuwots bo shuntso bo fintsosh eegishe boon b́ b́s'aamiyiri» err taan aato falfete.
20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
Nee ashono! Ik'onton mooshosh eegoneya nfali? Shalon dozets k'ac'o bín dooztsosh «Eegishe hank'o kaldek'at taan ndoozi?» etosh falituwa?
21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?
Eshe shal wozirwo iknaari shali tok'ootse k'ac iko mangosh, k'oshonowere ketts finosh woshde wozosh alo deshatsá?
22 Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
Ik'o b́fayo kitsosho bíangonowere bek'shosh geeyat t'afiyosh k'antsuwotsi fayi k'ac'uwotsi ayoto k'amare wotiyal eendani?
23 A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.
Han b́ k'aluwere shin mangosh b́k'anitso sheeng b́woto dek'ets k'ac'uwotssh b́mangi ayo kitsoshe.
24 Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
Sheeng b́ woto dek'ets k'ac'uwotsnmó ayhudiwots mec'rotse b́woterawon Ik'i ash woterawwotsitsnowere noon s'eegree.
25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
Hanwere nebiyiyo Hose'n hank'o eteetsok'one, «Tiash teyawuwotsne ‹Tiashuwotsi› err s'eegetuwe, Shuneerawu ashuwotsnowere ‹Shuneeka› err s'eegetuwe,
26 A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
Itiye ‹Tiashuwots itnaaliye› eteets beyokoke ‹Beyat beets Ik'o nanaúwotsi› err boon s'eegetuwe.»
27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.
Isayasuwere Israe'el jangosh hank'o eton b́ k'ááro eenshdek'tine b́keewi, «Isra'el nanaúwots taawo aats k'aritsi shiyok'o dab bíayiyaloru boyitse kashituwots múk'nee.
28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
Doonzo b́ ja'arawo kááronat s'eenon bí angsho imetwe.»
29 A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
Mank'owere Isayas «Dari jirwotssh doonzo shooko noosh oriyo b́k'azink'ere Sedom kituk'o wotiyank'one b́teshi Gemor kitukok'o wotiyank'one b́teshi» ett shin shin keewure.
30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
Eshe eege no keewiti? Kááwi weero sha'erawu Ik'i ash woterawwots kááw woto bodaatsi, kááwo wotonwere amanar daatsetuwoniye.
31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
Ernmó kááw woto daatsit nemo shuuts sha'at teshts Isra'elots, nemo s'eentsosh bomawutsotse kááwok boratsne.
32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
«Eegoshe kááwok bodobok'azi?» eteyala bo kááw wottso daatsosh boge amanon b́woterawon finon b́wottsotsne, manshe t'ugwotsn bo k'is'eyi.
33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
Manuwere «Hambe! ashuwotsi k'is'iru shútso S'iyonits beezree, Shútsanuwere ashuwotsi k'ic'de'er dikitu s'aloniye, Bín amanituwonmó jiitsratse» ett guut'etsok'one.
