Římanům 8

1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.

There is, then, now no condemnation to those in Christ Jesus, who walk not according to the flesh, but according to the Spirit;

2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.

for the law of the Spirit of the life in Christ Jesus did set me free from the law of the sin and of the death;

3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,

for what the law was not able to do, in that it was weak through the flesh, God, His own Son having sent in the likeness of sinful flesh, and for sin, did condemn the sin in the flesh,

4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.

that the righteousness of the law may be fulfilled in us, who do not walk according to the flesh, but according to the Spirit.

5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.

For those who are according to the flesh, the things of the flesh do mind; and those according to the Spirit, the things of the Spirit;

6 Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,

for the mind of the flesh [is] death, and the mind of the Spirit — life and peace;

7 Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.

because the mind of the flesh [is] enmity to God, for to the law of God it doth not subject itself,

8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.

for neither is it able; and those who are in the flesh are not able to please God.

9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.

And ye are not in the flesh, but in the Spirit, if indeed the Spirit of God doth dwell in you; and if any one hath not the Spirit of Christ — this one is not His;

10 A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.

and if Christ [is] in you, the body, indeed, [is] dead because of sin, and the Spirit [is] life because of righteousness,

11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.

and if the Spirit of Him who did raise up Jesus out of the dead doth dwell in you, He who did raise up the Christ out of the dead shall quicken also your dying bodies, through His Spirit dwelling in you.

12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.

So, then, brethren, we are debtors, not to the flesh, to live according to the flesh;

13 Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.

for if according to the flesh ye do live, ye are about to die; and if, by the Spirit, the deeds of the body ye put to death, ye shall live;

14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.

for as many as are led by the Spirit of God, these are the sons of God;

15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.

for ye did not receive a spirit of bondage again for fear, but ye did receive a spirit of adoption in which we cry, 'Abba — Father.'

16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.

The Spirit himself doth testify with our spirit, that we are children of God;

17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.

and if children, also heirs, heirs, indeed, of God, and heirs together of Christ — if, indeed, we suffer together, that we may also be glorified together.

18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.

For I reckon that the sufferings of the present time [are] not worthy [to be compared] with the glory about to be revealed in us;

19 Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.

for the earnest looking out of the creation doth expect the revelation of the sons of God;

20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,

for to vanity was the creation made subject — not of its will, but because of Him who did subject [it] — in hope,

21 V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.

that also the creation itself shall be set free from the servitude of the corruption to the liberty of the glory of the children of God;

22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,

for we have known that all the creation doth groan together, and doth travail in pain together till now.

23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.

And not only [so], but also we ourselves, having the first-fruit of the Spirit, we also ourselves in ourselves do groan, adoption expecting — the redemption of our body;

24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?

for in hope we were saved, and hope beheld is not hope; for what any one doth behold, why also doth he hope for [it]?

25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.

and if what we do not behold we hope for, through continuance we expect [it].

26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.

And, in like manner also, the Spirit doth help our weaknesses; for, what we may pray for, as it behoveth [us], we have not known, but the Spirit himself doth make intercession for us with groanings unutterable,

27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.

and He who is searching the hearts hath known what [is] the mind of the Spirit, because according to God he doth intercede for saints.

28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.

And we have known that to those loving God all things do work together for good, to those who are called according to purpose;

29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.

because whom He did foreknow, He also did fore-appoint, conformed to the image of His Son, that he might be first-born among many brethren;

30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.

and whom He did fore-appoint, these also He did call; and whom He did call, these also He declared righteous; and whom He declared righteous, these also He did glorify.

31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?

What, then, shall we say unto these things? if God [is] for us, who [is] against us?

32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?

He who indeed His own Son did not spare, but for us all did deliver him up, how shall He not also with him the all things grant to us?

33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.

Who shall lay a charge against the choice ones of God? God [is] He that is declaring righteous,

34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.

who [is] he that is condemning? Christ [is] He that died, yea, rather also, was raised up; who is also on the right hand of God — who also doth intercede for us.

35 A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?

Who shall separate us from the love of the Christ? tribulation, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?

36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.

(according as it hath been written — 'For Thy sake we are put to death all the day long, we were reckoned as sheep of slaughter,')

37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.

but in all these we more than conquer, through him who loved us;

38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,

for I am persuaded that neither death, nor life, nor messengers, nor principalities, nor powers, nor things present,

39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.

nor things about to be, nor height, nor depth, nor any other created thing, shall be able to separate us from the love of god, that [is] in Christ Jesus our Lord.