Římanům 8
1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
Therefore, there is now no condemnation for those who are in Christ Jesus, who walk not according to the flesh but according to the Spirit.
2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.
For the law of the Spirit of life in Christ Jesus has set me free from the law of sin and death.
3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
For what the law was powerless to do since it was weak through the flesh, God has done. By sending his own Son in the likeness of sinful flesh and as an offering for sin, he condemned sin in the flesh,
4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
so that the requirement of the law might be fulfilled in us, who walk not according to the flesh but according to the Spirit.
5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
For those who live according to the flesh set their minds on the things of the flesh, but those who live according to the Spirit set their minds on the things of the Spirit.
6 Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
Now the mindset of the flesh is death, but the mindset of the Spirit is life and peace.
7 Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
The mindset of the flesh is hostile to God, for it does not submit to the law of God; indeed, it is unable to do so.
8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
That is why those who are in the flesh cannot please God.
9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
You, however, are not in the flesh but in the Spirit, if indeed the Spirit of God dwells in you. Now if anyone does not have the Spirit of Christ, he does not belong to Christ.
10 A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
But if Christ is in you, the body is dead because of sin, but the spirit is alive because of righteousness.
11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
And if the Spirit of him who raised Jesus from the dead dwells in you, he who raised Christ from the dead will also give life to your mortal bodies because of his Spirit who dwells in you.
12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
So then, brothers, we are under obligation, not to the flesh, to live according to the flesh,
13 Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
for if you live according to the flesh, you are going to die; but if by the Spirit you put to death the deeds of the body, you will live.
14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
For all who are led by the Spirit of God are sons of God.
15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
For you did not receive a spirit of slavery leading again to fear, but a spirit of adoption as sons, by which we cry out, “Abba! Father!”
16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
The Spirit himself testifies with our spirit that we are children of God.
17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
Now if we are children, we are also heirs, heirs of God and fellow heirs with Christ, if indeed we suffer with him so that we may also be glorified with him.
18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
I consider that the sufferings of this present time are not worth comparing to the glory that will be revealed to us.
19 Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
The creation waits with eager longing for the sons of God to be revealed.
20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
For the creation was subjected to futility, not willingly, but because of him who subjected it, in hope
21 V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
that the creation itself will also be set free from the slavery of corruption and brought into the freedom of the glory of the children of God.
22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
For we know that all creation has been groaning together with labor pains until now.
23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
Not only that, but we ourselves, who have the firstfruits of the Spirit, groan inwardly as we eagerly await our adoption as sons, the redemption of our bodies.
24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
For in this hope we were saved. Now hope that is seen is not hope, for why would someone hope for what he already sees?
25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
But if we hope for what we do not see, we eagerly wait for it with patient endurance.
26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
In the same way the Spirit also helps us in our weaknesses. For we do not know what we ought to pray for, but the Spirit himself intercedes for us with inexpressible groanings.
27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
And he who searches the hearts knows the mind of the Spirit, because the Spirit intercedes for the saints according to the will of God.
28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
And we know that all things work together for the good of those who love God and are called according to his purpose.
29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
Because those whom he foreknew he also foreordained to be conformed to the image of his Son, so that he might be the firstborn among many brothers.
30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
And those whom he foreordained, he also called; and those whom he called, he also justified; and those whom he justified, he also glorified.
31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
What then shall we say in response to these things? If God is for us, who can be against us?
32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
He who did not spare his own Son but delivered him up for us all, how will he not also, along with him, graciously give us all things?
33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
Who will bring an accusation against those whom God has chosen? It is God who justifies.
34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.
Who is to condemn? Christ is the one who died, but more than that, he was raised and is at the right hand of God, interceding for us.
35 A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
Who can separate us from the love of Christ? Can tribulation, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or danger, or sword?
36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
As it is written, “For yoʋr sake we face death all day long; we are regarded as sheep for slaughter.”
37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
Yet in all these things we are more than conquerors through him who loved us.
38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
For I am persuaded that neither death, nor life, nor angels, nor rulers, nor powers, nor things present, nor things to come,
39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
nor height, nor depth, nor any other created thing, will be able to separate us from the love of God that is in Christ Jesus our Lord.
