Římanům 8
1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
Therefore, there is now no condemnation for those who are in Christ Jesus.
2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.
For in Christ Jesus the law of the Spirit of life set you free from the law of sin and death.
3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
For what the law was powerless to do in that it was weakened by the flesh, God did by sending His own Son in the likeness of sinful man, as an offering for sin. He thus condemned sin in the flesh,
4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
so that the righteous standard of the law might be fulfilled in us, who do not walk according to the flesh but according to the Spirit.
5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
Those who live according to the flesh set their minds on the things of the flesh; but those who live according to the Spirit set their minds on the things of the Spirit.
6 Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
The mind of the flesh is death, but the mind of the Spirit is life and peace,
7 Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
because the mind of the flesh is hostile to God: It does not submit to God’s law, nor can it do so.
8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
Those controlled by the flesh cannot please God.
9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
You, however, are controlled not by the flesh, but by the Spirit, if the Spirit of God lives in you. And if anyone does not have the Spirit of Christ, he does not belong to Christ.
10 A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
But if Christ is in you, your body is dead because of sin, yet your spirit is alive because of righteousness.
11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
And if the Spirit of Him who raised Jesus from the dead is living in you, He who raised Christ Jesus from the dead will also give life to your mortal bodies through His Spirit, who lives in you.
12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
Therefore, brothers, we have an obligation, but it is not to the flesh, to live according to it.
13 Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
For if you live according to the flesh, you will die; but if by the Spirit you put to death the deeds of the body, you will live.
14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
For all who are led by the Spirit of God are sons of God.
15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
For you did not receive a spirit of slavery that returns you to fear, but you received the Spirit of sonship, by whom we cry, “Abba! Father!”
16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
The Spirit Himself testifies with our spirit that we are God’s children.
17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
And if we are children, then we are heirs: heirs of God and co-heirs with Christ—if indeed we suffer with Him, so that we may also be glorified with Him.
18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
I consider that our present sufferings are not comparable to the glory that will be revealed in us.
19 Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
The creation waits in eager expectation for the revelation of the sons of God.
20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
For the creation was subjected to futility, not by its own will, but because of the One who subjected it, in hope
21 V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
that the creation itself will be set free from its bondage to decay and brought into the glorious freedom of the children of God.
22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
We know that the whole creation has been groaning together in the pains of childbirth until the present time.
23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
Not only that, but we ourselves, who have the firstfruits of the Spirit, groan inwardly as we wait eagerly for our adoption as sons, the redemption of our bodies.
24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
For in this hope we were saved; but hope that is seen is no hope at all. Who hopes for what he can already see?
25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
But if we hope for what we do not yet see, we wait for it patiently.
26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
In the same way, the Spirit helps us in our weakness. For we do not know how we ought to pray, but the Spirit Himself intercedes for us with groans too deep for words.
27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
And He who searches our hearts knows the mind of the Spirit, because the Spirit intercedes for the saints according to the will of God.
28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
And we know that God works all things together for the good of those who love Him, who are called according to His purpose.
29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
For those God foreknew, He also predestined to be conformed to the image of His Son, so that He would be the firstborn among many brothers.
30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
And those He predestined, He also called; those He called, He also justified; those He justified, He also glorified.
31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
What then shall we say in response to these things? If God is for us, who can be against us?
32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
He who did not spare His own Son but gave Him up for us all, how will He not also, along with Him, freely give us all things?
33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
Who will bring any charge against God’s elect? It is God who justifies.
34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.
Who is there to condemn us? For Christ Jesus, who died, and more than that was raised to life, is at the right hand of God—and He is interceding for us.
35 A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
Who shall separate us from the love of Christ? Shall trouble or distress or persecution or famine or nakedness or danger or sword?
36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
As it is written: “For Your sake we face death all day long; we are considered as sheep to be slaughtered.”
37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
No, in all these things we are more than conquerors through Him who loved us.
38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
For I am convinced that neither death nor life, neither angels nor principalities, neither the present nor the future, nor any powers,
39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
neither height nor depth, nor anything else in all creation, will be able to separate us from the love of God that is in Christ Jesus our Lord.
