< Římanům 7 >

1 Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk?
Nga joonte loong, ngah ih baat rumha jengkhaap ah sen ih esamjat jaatjaat ete, tumeah sen ih Hootthe tiit ah ejat ehan. Hootthe ih mina ah ethingtong pootdoh luulu pan ah.
2 Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže.
Jengthaak ih, minuh nookcho ah, heh sawah ething mathan ih tong ah erah pootdoh ba song ah; enoothong heh sawah ah ti ano ba, minuh ah hootthe jun ih heh sawah damdi songta dowa ah sakchaak ih hoon ah.
3 A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.
Lah angka bah, heh sawah ething tokdoh wahoh damdoh mok chosong abah, erah nuh asuh Hootthe jun ih roomjup matkapte et li ah; enoothong heh sawah ah ti abah, heh ah sakchaak ih hoon ah eno wahoh damdoh we chosong abah roomjup mat ah takah jeeka.
4 Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.
Nga joonte loong, sen doh uh emamah angla, maatok doh Hootthe ah je ah, sen loong nep uh etek ejih ang an, tumeah sen ah Kristo hepuh hesak ni esiit; eno amadi sen ah tek nawa ngaakthingte wah heh raangtaan ih hoon lan, Rangte mootkaat adoh seng loong chap suh ah.
5 Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti.
Tumeah seng hansi tenthun jun ih tongsongti adi, seng sak nawa rangdah tenthun loong ah Hootthe ih boot jatthuk ha, eno seng moti loong ah thoontang etek nah thoon ah.
6 Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.
Enoothong amadi bah, seng ah Hootthe nawa epui eti, tumeah seng phaatak ni sak tahe ah etek nawa ih jenti. Seng loong ehak Hootthe raangthiinta jun ih takah moke, erah nang ih bah ena Chiiala lam ih moh ih.
7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.
Erah ang abah ah, rangdah ah Hootthe ni ejen li tam et ih? Tami liike! Erah nang ih bah rangdah ah tumjih ah ih Hootthe ih thong jatthuk halang. Hootthe ih, “Mih hukkhaak suh nak lungwaang uh,” ih lamok baatta bah, erah likhiik tenthun ah lajat thang ih moktong thengtang.
8 Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.
Erah jengdang thoih ba rangdah rah ih jat ano nga ten ni jaatrep nyamnyook tenthun ah hukdong thukla. Hootthe ah lah angta bah, rangdah abah tekmang.
9 Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil,
Ngah teeteewah uh ehak di Hootthe muh ih tongtang; enoothong jengdang ah dong haano, rangdah ah dongthingta,
10 a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti.
eno ngah ah tekmang ih dongjat tang. Eno marah jengdang ih ngah suh roidong kotjih angta rah ih, etek ah jatthuk tahang.
11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil.
Rangdah rah ih lampo ah choh ano, nyia jengdang jun ih mokwaan hangno tek haat tahang.
12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.
Erah ang abah, Hootthe nyi jengdang ah esa, kateng, nyia ese nep.
13 Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání.
Enoothong marah ese rah ih tekthuk halang ih liijih tama? Emah tah angka! Erah reete ah Rangdah angta; jengdang ah maak ano rangdah ih tekthuk tahang, tumthoi ah liidi rangdah ah rangdah jaatjaat ih noisok suh ah. Erah raang ih rangdah ah echoojih ehan han ih hoonla ih jengdang nawa ih noisok hali.
14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
Seng ih jat ehi Hootthe ah moong achaang; enoothong ngah hansi mina, rangdah suh heh dah ang raangtaan ih sang tahang rah.
15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
Ngah ih nga tumjaat reeraanglang rah tasamjat kang; erah thoidi ngah marah reejih angta rah lareethang ih; marah ngah ih chiik hang erah ah reelang.
16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
Ngah lareejih ah reekang no Hootthe ah epun ju angka ih thang hang.
17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
Erah thoidi marah ngah ethih reelang erah ngah tareekang; nga sak ni tongte rangdah rah ih reethuk halang.
18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.
Ngah ih jat ehang— nga hansi dang ajang adi ese ah taroong tong ra. Nga ese reethung taat angang bah uh, erah ah ngah tajen reekang.
19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.
Eseejih re suh ngah taat nooktang ah tareekang; erah nang ih bah marah ethih re suh lataat nooktang ah reelang.
20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
Ngah marah lareejih ah mok re ang bah; erah langla nga teewah tareekang nga sak ni tongla rangdah rah ih reethuk halang.
21 Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.
Eno arah hootthe ah nga roidong di moh ruh ela: mabah ngah ih ese reeraang ah taatthun koleh ethih ah reejih ih hoonla.
22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;
Nga chiiala ah Rangte Hootthe asuh rapne ih roonla.
23 Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých.
Enoothong ngaapuh ngaasak ni Hootthe jaat hoh moh arah japtup hang marah ngaathung ngaatak ni thunhang adi daan muila ra ah. Erah ih ngaapuh ngaasak ah rangdah hootthe phaatak adi tangsak halang.
24 Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?
Ngah ah tumthan thungjoong theng ah! Arah puh asak ah ih tek lam nah siit hang adoh o ih jen panghang?
25 Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.
Rangte suh lakookmi liihang, Teesu Jisu Kristo jun ih arah reekot thoi ah! Erah thoidi, ngah di amangla: nga teewah ih Rangte hootthe ah ngaathung ngaatak jun ih jen moh ang, rangdah hootthe abah nga hansi puh asak nawa ih moh ah.

< Římanům 7 >