Římanům 7

1 Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk?

Or are you ignorant, brothers — to those knowing for law I speak — that the law rules over the man for as long as [the] time he is alive?

2 Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže.

The for married woman to the living husband has been bound by law; if however shall die the husband, she has been cleared from the law of the husband.

3 A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.

Then therefore while is living the husband an adulteress she will be called if she shall become [married] to man another; if however shall die the husband, free she is from the law which not to be her an adulteress having become [married] to man another.

4 Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.

Likewise, brothers of mine, also you yourselves were put to death to the law through the body of Christ for to belong you to another, to the [One] out from [the] dead having been raised, so that we may bear fruit to God.

5 Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti.

While for we were in the flesh, the passions of sins that [were] through the law were at work in the members of us to the bringing forth of fruit to death;

6 Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.

Now however we have been released from the law having died to that which we were bound, in order for to serve us in newness of [the] Spirit and not in oldness of [the] letter.

7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.

What then will we say? [Is] the law sin? Never would it be! But sin not I have known only except through law; then for covetousness not I had known, only except the law was saying; Not you will covet;

8 Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.

An occasion however having taken sin through the commandment it produced in me myself all covetousness; apart from for [the] Law sin [is] dead;

9 Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil,

I myself however was alive apart from law once; when was coming however the commandment the sin revived, I myself then died,

10 a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti.

And proved to be me the commandment that [was] to life this to death;

11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil.

The for sin an occasion having taken through the commandment deceived me and through it put [me] to death;

12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.

So indeed the law [is] holy and the commandment [is] holy and righteous and good.

13 Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání.

That which then [is] good to me myself (became *N(k)O*) death? Never would it be! But sin, in order that it may be shown as sin, through that which [is] good to me is working out death, so that may become beyond excess sinful sin through the commandment.

14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.

We know for that the Law spiritual is, I myself however (fleshly *N(k)O*) am sold under sin.

15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.

What for I do not I understand; not for what I want this I do, but what I hate this I do.

16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.

If now that which not I do want this I do, I consent to the law that [it is] good;

17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.

In that case now no longer no longer I myself am doing it but that which (is dwelling *NK(o)*) in me myself sin.

18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.

I know for that nothing dwells in me myself, That is in the flesh of mine, good; for to wish [to do] is present with me, but to do the good not (find. *K*)

19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.

Not for that I desire I do good, but that not I do want evil this I practice.

20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.

If now what not I do want (I myself *NK*) this do, no longer no longer I myself who do it but that which is dwelling in me myself sin.

21 Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.

I find so the principle that which is desiring me myself to do good that me myself evil is present with.

22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;

I delight for in the law of God according to the inward man,

23 Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých.

I see however another law in the members of mine warring against the law of the mind of mine and making captive me (to *no*) the law of sin which is being in the members of mine.

24 Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?

O wretched I myself [am] man! Who me will deliver out of the body of death this?

25 Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.

(Thanks [be] *N(K)O*) (then *no*) to God through Jesus Christ the Lord of us! Then so myself I myself with the indeed mind serve law of God but [with] the flesh [the] law of sin.