< Římanům 7 >

1 Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk?
ⲁ̅ϢⲀⲚⲦⲈⲦⲈⲚⲈⲘⲒ ⲀⲚ ⲚⲀⲤⲚⲎⲞⲨ ⲀⲒⲤⲀϪⲒ ⲄⲀⲢ ⲚⲈⲘ ⲚⲎ ⲈⲦⲤⲰⲞⲨⲚ ⲘⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ϤⲞⲒ ⲚϬⲞⲒⲤ ⲈⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲚⲤⲎⲞⲨ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈϤⲞⲚϦ.
2 Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže.
ⲃ̅ϮⲤϨⲒⲘⲒ ϦⲀ ϨⲀⲒ ⲄⲀⲢ ⲤⲤⲞⲚϨ ⲈⲠⲈⲤϨⲀⲒ ⲈⲦⲞⲚϦ ϦⲈⲚⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲈϢⲰⲠ ⲆⲈ ⲀϤⲘⲀⲚⲘⲞⲨ ⲚϪⲈⲠⲒϨⲀⲒ ⲀⲤⲔⲰⲢϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲚⲦⲈⲠⲒϨⲀⲒ.
3 A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.
ⲅ̅ϨⲀⲢⲀ ⲞⲨⲚ ⲈϤⲞⲚϦ ⲚϪⲈⲠⲒϨⲀⲒ ϢⲀⲨⲘⲞⲨϮ ⲈⲢⲞⲤ ϪⲈ ⲤϨⲒⲘⲒ ⲚⲚⲰⲒⲔ ⲀⲤϢⲀⲚϢⲰⲠⲒ ⲚⲈⲘ ⲔⲈϨⲀⲒ ⲈϢⲰⲠ ⲆⲈ ⲀϤϢⲀⲚⲘⲞⲨ ⲚϪⲈⲠⲒϨⲀⲒ ⲞⲨⲢⲈⲘϨⲎ ⲦⲈ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲈϢⲦⲈⲘⲘⲞⲨϮ ⲈⲢⲞⲤ ϪⲈ ⲤϨⲒⲘⲒ ⲚⲚⲰⲒⲔ ⲀⲤϢⲀⲚϢⲰⲠⲒ ⲚⲈⲘ ⲔⲈϨⲀⲒ.
4 Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.
ⲇ̅ϨⲰⲤⲦⲈ ⲞⲨⲚ ⲚⲀⲤⲚⲎⲞⲨ ⲀⲦⲈⲦⲈⲚⲘⲞⲨ ϨⲰⲦⲈⲚ ⲘⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲠⲤⲰⲘⲀ ⲘⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ ⲈⲐⲢⲈⲦⲈⲚϢⲰⲠⲒ ⲚⲔⲈⲞⲨⲀⲒ ⲈⲦⲈ ⲪⲎ ⲠⲈ ⲈⲦⲀϤⲦⲰⲚϤ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲎ ⲈⲐⲘⲰⲞⲨⲦ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈⲦⲈⲚϮⲞⲨⲦⲀϨ ⲘⲪⲚⲞⲨϮ.
5 Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti.
ⲉ̅ⲈⲚϢⲞⲠ ⲄⲀⲢ ϦⲈⲚϮⲤⲀⲢⲜ ⲚⲀⲢⲈ ⲚⲒⲠⲀⲐⲞⲤ ⲚⲦⲈⲚⲒⲚⲞⲂⲒ ⲚⲒⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲚⲀⲨⲈⲢϨⲰⲂ ϦⲈⲚⲚⲈⲚⲘⲈⲖⲞⲤ ⲈⲠϮⲞⲨⲦⲀϨ ⲘⲪⲘⲞⲨ.
6 Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.
ⲋ̅ϮⲚⲞⲨ ⲆⲈ ⲀⲚⲔⲰⲢϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲈⲀⲚⲘⲞⲨ ϦⲈⲚⲪⲎ ⲈⲚⲀⲨⲀⲘⲞⲚⲒ ⲘⲘⲞⲚ ⲚϦⲎⲦϤ ϨⲰⲤⲦⲈ ⲚⲦⲈⲚⲈⲢⲂⲰⲔ ϦⲈⲚⲞⲨⲘⲈⲦⲂⲈⲢⲒ ⲚⲦⲈⲠⲒⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲞⲨⲞϨ ϦⲈⲚⲞⲨⲘⲈⲦⲀⲠⲀⲤ ⲀⲚ ⲚⲦⲈⲞⲨⲤϦⲀⲒ.
7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.
ⲍ̅ⲞⲨ ϪⲈ ⲠⲈⲦⲈⲚⲚⲀϪⲞϤ ⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲠⲈ ⲚⲚⲈⲤϢⲰⲠⲒ ⲀⲖⲖⲀ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲚⲈⲘⲠⲒⲤⲞⲨⲰⲚϤ ⲠⲈ ⲈⲂⲎⲖ ϪⲈ ⲀⲒⲤⲞⲨⲰⲚϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ϮⲈⲠⲒⲐⲨⲘⲒⲀ ⲄⲀⲢ ⲚⲀⲒⲤⲰⲞⲨⲚ ⲘⲘⲞⲤ ⲀⲚ ⲠⲈ ⲈⲂⲎⲖ ϪⲈ ⲀⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ϪⲞⲤ ⲚⲚⲈⲔⲈⲢⲈⲠⲒⲐⲨⲘⲒⲚ.
8 Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.
ⲏ̅ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲆⲈ ⲈⲦⲀϤϬⲒ ⲚⲞⲨⲖⲰⲒϪⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲀϤⲈⲢϨⲰⲂ ⲈⲠⲒⲐⲨⲘⲒⲀ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲚϦⲢⲎⲒ ⲚϦⲎⲦ ⲀⲦϬⲚⲈ ⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲄⲀⲢ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲚⲀϤⲘⲰⲞⲨⲦ ⲠⲈ.
9 Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil,
ⲑ̅ⲀⲚⲞⲔ ⲆⲈ ⲚⲀⲒⲰⲚϦ ⲚⲞⲨⲤⲎⲞⲨ ⲀⲦϬⲚⲈ ⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲈⲦⲀⲤⲒ ⲆⲈ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϪⲈϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ Ⲁ- ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲰⲚϦ.
10 a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti.
ⲓ̅ⲀⲚⲞⲔ ⲆⲈ ⲀⲒⲘⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϪⲈⲘ ϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲈⲦϬⲒ ⲚⲎⲒ ⲈⲠⲰⲚϦ ⲐⲀⲒ ⲀⲤϢⲰⲠⲒ ⲚⲎⲒ ⲈⲨⲘⲞⲨ.
11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil.
ⲓ̅ⲁ̅ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲄⲀⲢ ⲀϤϬⲒ ⲚⲞⲨⲖⲰⲒϪⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲀϤⲈⲢϨⲀⲖ ⲘⲘⲞⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϦⲞⲐⲂⲈⲦ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲞⲦⲤ.
12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.
ⲓ̅ⲃ̅ϨⲰⲤⲦⲈ ⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲘⲈⲚ ϤⲞⲨⲀⲂ ⲞⲨⲞϨ ϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲤⲞⲨⲀⲂ ⲞⲨⲞϨ ⲞⲨⲐⲘⲎⲒ ⲦⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲚⲈⲤ
13 Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání.
ⲓ̅ⲅ̅ⲠⲒⲠⲈⲐⲚⲀⲚⲈϤ ⲞⲨⲚ ⲀϤϢⲰⲠⲒ ⲚⲎⲒ ⲈⲨⲘⲞⲨ ⲚⲚⲈⲤϢⲰⲠⲒ ⲀⲖⲖⲀ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲠⲈ ϨⲒⲚⲀ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲞⲦϤ ⲘⲠⲒⲠⲈⲐⲚⲀⲚⲈϤ ⲚⲦⲈϤⲞⲨⲰⲚϨ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϪⲈⲪⲚⲞⲂⲒ ⲈϤⲈⲢϨⲰⲂ ⲚⲎⲒ ⲈⲨⲘⲞⲨ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲂⲒ ϢⲰⲠⲒ ⲈϤⲞⲒ ⲚⲢⲈϤⲈⲢⲚⲞⲂⲒ ⲚϨⲞⲨⲞ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ.
14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
ⲓ̅ⲇ̅ⲦⲈⲚⲤⲰⲞⲨⲚ ⲘⲈⲚ ⲄⲀⲢ ϪⲈ ⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲞⲨⲠⲚⲀⲦⲒⲔⲞⲤ ⲠⲈ ⲀⲚⲞⲔ ⲆⲈ ⲀⲚⲞⲔ ⲞⲨⲤⲀⲢⲔⲒⲔⲞⲤ ⲈⲀⲨⲦⲎⲒⲦ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲀ ⲪⲚⲞⲂⲒ.
15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
ⲓ̅ⲉ̅ⲪⲎ ⲄⲀⲢ ⲈϮⲈⲢϨⲰⲂ ⲈⲢⲞϤ ⲚϮⲤⲰⲞⲨⲚ ⲘⲘⲞϤ ⲀⲚ ⲘⲪⲎ ⲄⲀⲢ ⲀⲚ ⲈϮⲞⲨⲀϢϤ ⲪⲀⲒ ⲠⲈϮⲢⲀ ⲘⲘⲞϤ ⲀⲖⲖⲀ ⲪⲎ ⲈϮⲘⲞⲤϮ ⲘⲘⲞϤ ⲠⲈϮⲢⲀ ⲘⲘⲞϤ.
16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
ⲓ̅ⲋ̅ⲒⲤϪⲈ ⲪⲎ ⲈⲦⲈ ⲚϮⲞⲨⲀϢϤ ⲀⲚ ⲪⲀⲒ ⲠⲈϮⲢⲀ ⲘⲘⲞϤ ϮϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲚⲀⲚⲈϤ.
17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
ⲓ̅ⲍ̅ϮⲚⲞⲨ ⲆⲈ ⲀⲚⲞⲔ ⲀⲚ ⲈⲦⲈⲢϨⲰⲂ ⲈⲢⲞϤ ⲀⲖⲖⲀ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲠⲈ ⲈⲦϢⲞⲠ ⲚϦⲎⲦ.
18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.
ⲓ̅ⲏ̅ϮⲤⲰⲞⲨⲚ ⲄⲀⲢ ϪⲈ ϤϢⲞⲠ ⲚϦⲎⲦ ⲀⲚ ⲈⲦⲈ ⲪⲀⲒ ⲠⲈ ϦⲈⲚⲦⲀⲤⲀⲢⲜ ⲚϪⲈⲠⲒⲠⲈⲐⲚⲀⲚⲈϤ ⲠⲒⲞⲨⲰϢ ⲄⲀⲢ ϤⲬⲎ ⲚⲀϨⲢⲀⲒ ⲈⲈⲢϨⲰⲂ ⲆⲈ ⲈⲠⲒⲠⲈⲐⲚⲀⲚⲈϤ ⲘⲘⲞⲚ ⲘⲘⲞⲚ.
19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.
ⲓ̅ⲑ̅ⲠⲈϮⲞⲨⲀϢϤ ⲄⲀⲢ ⲘⲠⲈⲐⲚⲀⲚⲈϤ ⲪⲀⲒ ⲠⲈϮⲢⲀ ⲘⲘⲞϤ ⲀⲖⲖⲀ ⲠⲈⲦⲈⲚϮⲞⲨⲀϢϤ ⲀⲚ ⲘⲠⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲚⲐⲞϤ ⲠⲈϮⲢⲀ ⲘⲘⲞϤ.
20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
ⲕ̅ⲒⲤϪⲈ ⲆⲈ ⲠⲈⲦⲈ ⲚϮⲞⲨⲀϢϤ ⲀⲚ ⲀⲚⲞⲔ ⲪⲀⲒ ϮⲢⲀ ⲘⲘⲞϤ ⲒⲈ ⲀⲚⲞⲔ ⲀⲚ ϪⲈ ⲈⲦⲈⲢϨⲰⲂ ⲈⲢⲞϤ ⲀⲖⲖⲀ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲠⲈ ⲈⲦϢⲞⲠ ⲚϦⲎⲦ.
21 Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.
ⲕ̅ⲁ̅ϮϪⲒⲘⲒ ϨⲀⲢⲀ ⲘⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲪⲎ ⲈⲐⲞⲨⲰϢ ⲈⲒⲢⲒ ⲘⲠⲒⲠⲈⲐⲚⲀⲚⲈϤ ⲚⲈⲘⲎⲒ ϪⲈ ⲠⲒⲠⲈⲦϨⲰⲞⲨ ϤⲬⲎ ⲚⲀϨⲢⲀⲒ.
22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;
ⲕ̅ⲃ̅ϮϮⲘⲀϮ ⲄⲀⲢ ⲚⲈⲘ ⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ⲔⲀⲦⲀ ⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲈⲦⲤⲀϦⲞⲨⲚ.
23 Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých.
ⲕ̅ⲅ̅ϮⲚⲀⲨ ⲆⲈ ⲈⲔⲈⲚⲞⲘⲞⲤ ϦⲈⲚⲚⲀⲘⲈⲖⲞⲤ ⲈϤϦⲎⲔ ⲞⲨⲂⲈ ⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲚⲦⲈⲠⲀϨⲎⲦ ⲈϤⲈⲢⲈⲬ ⲘⲀⲖⲰⲦⲈⲨⲒⲚ ⲘⲘⲞⲒ ϦⲈⲚⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲂⲒ ⲪⲎ ⲈⲦϢⲞⲠ ϦⲈⲚⲚⲀⲘⲈⲖⲞⲤ.
24 Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?
ⲕ̅ⲇ̅ⲠⲦⲀⲖⲈⲠⲰⲢⲞⲤ ⲀⲚⲞⲔ ⲪⲢⲰⲘⲒ ⲚⲒⲘ ⲈⲐⲚⲀϢⲚⲀϨⲘⲈⲦ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲠⲤⲰⲘⲀ ⲚⲦⲈⲠⲀⲒⲘⲞⲨ ⲪⲀⲒ.
25 Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.
ⲕ̅ⲉ̅ⲠϨⲘⲞⲦ ⲆⲈ ⲘⲪⲚⲞⲨϮ ϢⲎⲠ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲠⲈⲚϬⲞⲒⲤ ⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ ϨⲀⲢⲀ ⲞⲨⲚ ⲀⲚⲞⲔ ϦⲈⲚⲠⲀϨⲎ ⲦⲘⲈⲚ ϮⲞⲒ ⲘⲂⲰⲔ ⲘⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ϦⲈⲚⲦⲀⲤⲀⲢⲜ ⲆⲈ ϮⲞⲒ ⲘⲂⲰⲔ ⲘⲠⲒⲚⲞⲘⲞⲤ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲂⲒ.

< Římanům 7 >