Římanům 6
1 Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
What then will we say? (Shall we continue *N(k)(o)*) in sin that grace may abound?
2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
Never would it be! Who we died to sin, how still will we live in it?
3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
Or are you unaware that as many as were baptized into Christ Jesus, into the death of Him were baptized?
4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
We were buried therefore with Him through baptism into death, so that just as was raised up Christ out from [the] dead through the glory of the Father, so also we ourselves in newness of life may walk.
5 Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme,
If for united we have become in the likeness of the death of Him, certainly also of the resurrection we will be;
6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
this knowing that the old of us self was crucified with [Him], so that may be annulled the body of sin [that] no longer being enslaved we to sin.
7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
The [one] for having died he has been freed from sin.
8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
If now we died with Christ, we believe that also we will live with Him,
9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
knowing that Christ having been raised up out from [the] dead no longer no longer dies; Death over Him no longer no longer rules.
10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
That which for He died, to sin He died once for all; that which however He lives, He lives to God.
11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
So also do consider yourselves to be dead indeed to sin living however to God in Christ Jesus (the Lord of us. *K*)
12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
Not therefore should reign sin in the mortal of you body in order to obey (it in *K*) the desires of it,
13 Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.
Neither do yield the members of you [as] instruments of unrighteousness to sin, but do yield yourselves to God (as *N(k)O*) out from [the] dead living and the members of you [as] instruments of righteousness to God.
14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.
Sin for you not will rule over; not for you are under law but under grace.
15 Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
What then? (Shall we sin *N(k)O*) because not we are under law but under grace? Never would it be!
16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?
Not know you that to whom you yield yourselves [as] slaves for obedience, slaves you are to him whom you obey, whether of sin to death or of obedience to righteousness?
17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
Thanks [be] however to God that you were slaves of sin, you have become obedient now from [the] heart to which you were handed over to the form of teaching.
18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
Having been set free now from sin you have become slaves to righteousness.
19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení.
In human terms I speak on account of the weakness of the flesh of you. For as for you yielded the members of you [as] slaves to impurity and to lawlessness unto lawlessness, so now do yield the members of you [as] slaves to righteousness unto sanctification.
20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
When for slaves you were of sin, free you were from righteousness.
21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
What therefore fruit had you then in the [things] of which now you are ashamed? The for end of those things [is] death.
22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný. (aiōnios g166)
Now however having been set free from sin having become slaves now to God you have the fruit of you unto sanctification, now the end [is] life eternal. (aiōnios g166)
