Římanům 6
1 Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
What do we say, then? Shall we continue in sin, that favor may abound?
2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
By no means. How shall we, who have died to sin, continue to live in it?
3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
Do you not know, that as many as have been immersed into Jesus Christ, have been immersed into his death?
4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
We have been buried, then, together with him, by the immersion into death: that like as Christ was raised from the dead by the glory of the Father; so we also shall walk in newness of life.
5 Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme,
For if we have been planted together in the likeness of his death; we shall then, also, certainly be in the likeness of his resurrection.
6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
Knowing this, that our old man has been crucified with him, that the body of sin might be destroyed, that we should not any longer serve sin:
7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
for he that has died is released from sin.
8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
Moreover, if we have died with Christ, we believe that we shall also live with him.
9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
Knowing that Christ, having been raised from the dead, dies not again; death has no longer dominion over him:
10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
for that he has died, he has died for sin once: but that he lives, he lives for God.
11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
So reckon yourselves also dead, indeed, to sin; but alive to God, by Jesus Christ.
12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
Let not sin, therefore, reign in your mortal body, by obeying it.
13 Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.
Neither present your members as instruments of unrighteousness, to sin; but present yourselves to God, as alive from the dead; and your members as instruments of righteousness, to God.
14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.
Besides, sin shall not have dominion over you: for you are not under law, but under favor.
15 Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
What then do we say? Shall we sin, because we are not under law, but under favor?
16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?
Do you not know, that to whom you present yourselves servants, by obedience; his servants you are whom you thus obey; whether of sin into death, or of obedience into righteousness?
17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
But, thanks to God, that though you were the servants of sin; yet you have heartily obeyed that model of doctrine to which you have been given up.
18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
And being made free from sin, you have become the servants of righteousness.
19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení.
(I speak after the manner of men, because of the infirmity of your flesh.) Wherefore, as you have presented your members servants to uncleanness, and to iniquity, to work iniquity; so present now your members, servants to righteousness, to work holiness.
20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
For when you were servants of sin, you were free from righteousness.
21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
And what fruit had you, then, from these things of which you are now ashamed? for the reward of these things is death.
