Římanům 6
1 Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
What, then, shall we say? Shall we continue in sin that grace may abound?
2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
It can not be. How shall we that are dead to sin, live any longer in it?
3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
Know you not that as many of us as were immersed into Christ Jesus, were immersed into his death?
4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
Therefore, we are buried with him, by immersion, into death, that as Christ was raised from the dead by the glory of the Father, so also we should walk in a new life.
5 Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme,
For if we have become united to him by the likeness of his death, we shall certainly be united to him by the likeness of his resurrection;
6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
knowing this, that our former man has been crucified with him, in order that the sinful body may be deprived of its power, so that we should no longer serve sin:
7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
for he that is dead is freed from sin.
8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
Now if we have died with Christ, we believe that we shall also live with him;
9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
because we know that Christ, having been raised from the dead, dies no more; death has dominion over him no longer;
10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
for, as it regards his dying, he, once for all, died to sin; but as it regards his living, he lives to God.
11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
So also do you count yourselves as dead indeed to sin, but as living to God, in Christ Jesus our Lord.
12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
Therefore, let not sin reign in your mortal body so that you obey it;
13 Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.
and present not your members to sin, as instruments of unrighteousness: but present yourselves to God, as alive from the dead; and your members to God, as instruments of righteousness.
14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.
For sin shall not have dominion over you; for you are not under law, but under grace.
15 Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
What then? Shall we sin, because we are not under law, but under grace? It can not be.
16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?
Know you not, that to whom you present yourselves as servants to obey, his servants you are whom you obey, whether of sin that leads to death, or of obedience that leads to righteousness?
17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
But thanks be to God, that though you were the servants of sin, yet you have obeyed from the heart the form of teaching, in which you have been instructed;
18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
and being made free from sin, you have become the servants of righteousness.
19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení.
I speak of what is common among men, oil account of the weakness of your flesh: for as you have presented your members as servants to uncleanness, and to lawlessness, in order to lawlessness, so now present your members as servants to righteousness, in order to holiness.
20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
For when you were the servants of sin, you were free with respect to righteousness.
21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
What fruit, therefore, had you at that time, in those things of which you are now ashamed? For the end of those things is death.
