Římanům 4
1 Což tedy díme, čeho jest došel podle těla Abraham otec náš?
What shall we then say that Abraham our father, as pertaining to the flesh, hath found?
2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.
For if Abraham were justified by works, he hath [whereof] to glory, but not before God.
3 Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
For what saith the scripture? Abraham believed God, and it was counted to him for righteousness.
4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu.
Now to him that worketh, is the reward not reckoned of grace, but of debt.
5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,
But to him that worketh not, but believeth on him that justifieth the ungodly, his faith is counted for righteousness.
6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:
Even as David also describeth the blessedness of the man to whom God imputeth righteousness without works,
7 Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové.
[Saying], Blessed [are] they whose iniquities are forgiven, and whose sins are covered.
8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
Blessed [is] the man to whom the Lord will not impute sin.
9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
[Cometh] this blessedness then upon the circumcision [only], or upon the uncircumcision also? For we say that faith was reckoned to Abraham for righteousness.
10 Kterak pak jest počtena? Zdali když byl obřezán, čili před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.
How then was it reckoned? when he was in circumcision, or in uncircumcision? Not in circumcision, but in uncircumcision.
11 A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,
And he received the sign of circumcision, a seal of the righteousness of the faith, which [he had yet] being uncircumcised: that he might be the father of all them that believe, though they are not circumcised, that righteousness might be imputed to them also;
12 A aby byl otcem obřízky, těch totiž, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlépějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.
And the father of circumcision to them who are not of the circumcision only, but who also walk in the steps of that faith of our father Abraham which [he had] being [yet] uncircumcised.
13 Nebo ne skrze Zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.
For the promise that he should be the heir of the world [was] not to Abraham, or to his seed, through the law, but through the righteousness of faith.
14 Nebo jestližeť toliko ti, kteříž jsou z Zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra a zrušeno zaslíbení.
For if they who are of the law [are] heirs, faith is made void, and the promise made of no effect.
15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení.
Because the law worketh wrath: for where no law is, [there is] no transgression.
16 A protož z víry jde dědictví, aby šlo podle milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z Zákona jest, ale i tomu, jenž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
Therefore [it is] of faith, that [it might be] by grace; to the end the promise might be sure to all the seed, not to that only which is of the law, but to that also which is of the faith of Abraham, who is the father of us all;
17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe, ) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
(As it is written, I have made thee a father of many nations) before him whom he believed, [even] God, who reviveth the dead, and calleth those things which are not, as though they were.
18 Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.
Who against hope believed with hope, that he should become the father of many nations; according to that which was spoken, So shall thy seed be.
19 A nezemdlev u víře, nepatřil na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry také již umrtvený.
And being not weak in faith, he considered not his own body now dead, when he was about a hundred years old, neither yet the deadness of Sarah's womb.
20 Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,
He staggered not at the promise of God through unbelief; but was strong in faith, giving glory to God;
21 Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.
And being fully persuaded, that what he had promised, he was able also to perform.
22 A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
And therefore it was imputed to him for righteousness.
23 Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu to počteno bylo za spravedlnost,
Now it was not written for his sake alone, that it was imputed to him;
24 Ale i pro nás, kterýmžto bude počteno za spravedlnost, věřícím v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
But for us also, to whom it will be imputed, if we believe on him that raised Jesus our Lord from the dead,
25 Kterýž vydán jest na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
Who was delivered for our offenses, and raised again for our justification.
