Římanům 4
1 Což tedy díme, čeho jest došel podle těla Abraham otec náš?
What then shall we say of Abraham, our ancestor in the flesh?
2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.
For if Abraham was justified by works, he has something to be proud of, but not before God.
3 Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
For what does Scripture say? And Abraham believed God, and it was set down to his account as righteousness.
4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu.
Now if a man earn his pay by his work, it is not counted to him as a favor, but it is paid him as a debt;
5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,
but a man who does not "work," but believes in him who justifies the ungodly, has his faith imputed to him for righteousness.
6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:
Just as David also speaks of the blessedness of the man to whom God imputes righteousness apart from actions.
7 Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové.
Blessed he says are they whose iniquities have been forgiven, And whose sins have been covered.
8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
Blessed is the man to whom the Lord will not impute sin.
9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
Is this blessing, then, for the circumcised alone? or for the uncircumcised also? Abraham’s faith, I say, was imputed to him for righteousness.
10 Kterak pak jest počtena? Zdali když byl obřezán, čili před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.
How then was it imputed to him? When he was circumcised? or uncircumcised? Not in circumcision, but in uncircumcision;
11 A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,
and he received circumcision as a sign, a seal of the faith- righteousness which he had while he was in uncircumcision; in order that he might be the father of all who believe, even though they are uncircumcised; so that righteousness might be imputed to them.
12 A aby byl otcem obřízky, těch totiž, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlépějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.
He is the father of circumcision to those who are not merely circumcised, but who also walk in the steps of that faith of our father Abraham which he held while he was as yet uncircumcised.
13 Nebo ne skrze Zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.
For the promise that he should be heir of the world did not come to Abraham or to his posterity through law, but through faith- righteousness.
14 Nebo jestližeť toliko ti, kteříž jsou z Zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra a zrušeno zaslíbení.
For if those who are righteous through law are heirs, faith is empty and the promise becomes void.
15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení.
For law works wrath; but where there is no law, neither is there transgression.
16 A protož z víry jde dědictví, aby šlo podle milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z Zákona jest, ale i tomu, jenž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
This is why righteousness is of faith, that it may be a free gift; so that the promise stands firm to all Abraham’s posterity; not to his children of his faith. For in the sight of the God in whom he believed, who gives life to the dead, and calls into being that which is not, Abraham is the father of us all both Jews and Gentiles,
17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe, ) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
as it is written, I have made you a father of many nations.
18 Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.
For Abraham, hoping against hope, had faith to the end that he might become a father of many nations, according to that which had been spoken, So numberless shall your descendants be.
19 A nezemdlev u víře, nepatřil na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry také již umrtvený.
Though he was about a hundred years old, his faith did not fail him when he regarded his own body, now as good as dead. and remembered Sarah’s barrenness.
20 Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,
Nor did he with regard to the promise of God waver in unbelief, but he waxed strong in faith, while he gave God glory,
21 Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.
and was fully persuaded that what God had promised, he was able also to perform.
22 A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
And so his faith was reckoned to him for righteousness.
23 Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu to počteno bylo za spravedlnost,
Now these words were not written simply for his sake, but for us as well.
24 Ale i pro nás, kterýmžto bude počteno za spravedlnost, věřícím v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
For it will be "reckoned for righteousness." to us also, who believe on him that raised from the dead our Lord Jesus;
25 Kterýž vydán jest na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
who was betrayed to death for our transgressions, and raised again to life for our justification.
