Římanům 2
1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.
Za to se ne moreš zagovarjati, o človek vsak, kterikoli sodiš; kajti v čemer sodiš drugega, sebe samega obsojaš, ker ravno tisto delaš, kteri sodiš.
2 Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
Vemo pa, da sodba Božja prihaja po resnici na té, kteri taka dela delajo.
3 Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
Jeli pač misliš to, o človek, kteri sodiš tiste, kteri taka dela delajo, a to delaš, da boš ti ubežal sodbi Božjej?
4 Èili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
Jeli bogastvo njegove dobrote in prizanesljivosti in potrpljivosti zaničuješ, ne vedoč, da te dobrota Božja na spokornost vodi?
5 Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
S svojo trdovratnostjo pa in z nepokornim srcem spravljaš sebi samemu jezo za dan jeze in razodetja pravične sodbe Boga,
6 Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
Kteri bo dal vsakemu po njegovih delih:
7 Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, (aiōnios g166)
Tistim namreč, kteri s stanovitnostjo v dobrem delu slavo in čast in netrohljivost iščejo, večno življenje; (aiōnios g166)
8 Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
A prepirljivim in resnici nepokornim, krivici pa pokornim, srd in jezo.
9 Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.
Stiska in zadrega na vsako dušo človeka, kteri hudo dela, najprej pa na Juda in Grka;
10 Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.
A slava in čast in mir vsakemu, kteri dobro dela, najprej pa Judu in Grku:
11 Neboť není přijímání osob u Boha.
Ker Bog ne gleda, kdo je kdo.
12 Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou,
Kajti kterikoli so brez postave pregrešili, brez postave bodo tudi poginili, in kterikoli so v postavi pregrešili, po postavi se bodo sodili,
13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.
(Kajti kteri poslušajo postavo, niso pravični pred Bogom, nego kteri po postavi delajo, opravičili se bodo.
14 Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
Ker kedar pogani, kteri nimajo postave, po naravi, kar je postavno delajo, ti so, ne imajoč postave, sami sebi postava;
15 Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.)
Kteri kažejo, da je delo po postavi zapisano v njih srcih, ker jim je vest za pričo in se misli med seboj tožijo ali tudi zagovarjajo),
16 V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.
Na dan, kedar bo sodil Bog skrivnosti ljudske, poleg mojega evangelja po Jezusu Kristusu.
17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,
Glej, ti imaš ime Jud in naslanjaš se na postavo in hvališ se z Bogom,
18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,
In poznaš voljo in izbiraš, kar je bolje, ker si naučen od postave,
19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
In si sam prepričan, da si vodnik slepih, svetlost tistih, kteri so v mraku,
20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.
Podučevalec nerazumnih, učitelj neučenih, imajoč obrazec znanja in resnice v postavi.
21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?
Kteri torej učiš drugega, sebe li ne učiš? kteri oznanjaš, naj se ne krade, kradeš?
22 Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
Kteri govoriš, naj se ne prešestvuje, prešestvuješ? kteri odurjaš malike, svetišče okradaš?
23 Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?
Kteri se hvališ s postavo, s prestopom postave Bogu nečast delaš?
24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
"Ker se ime Božje po vas preklinja med pogani," kakor je pisano.
25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
Obreza je res da hasnovita, če po postavi delaš; če si pa prestopnik postave, postala je tvoja obreza neobreza.
26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
Če torej obreza pravice postave varuje, ne bo li se njegova neobreza za obrezo vzela?
27 A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?
In sodila bo neobreza od narave, ktera postavo izpolnjuje, tebe s črko in obrezo prestopnika postave.
28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
Kajti ni Jud, kteri je po zvunanjem Jud, tudi ni obreza, ktera je zvunaj na mesu,
29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
Nego ta je Jud, kteri je znotraj in obreza srca v duhu, ne v črki, to je obreza; komur hvala ne od ljudî, nego od Boga,
