Římanům 2
1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.
Ganja gwangu, hashi gwenga gwankuwatoza wamonga? Gwenga nakamu hapeni gujiteteyi, ata handa gwenga gwagaa, toziya paguwatoza wamonga, shakapanu gwenga gutenda vitwatira viraa vilii vyawatenda womberi, su gulitoza gumweni.
2 Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
Tuvimana kuwera utoza wa Mlungu kwa wantu yawatenda vitwatira gambira avi, ndo ugoloka panakaka.
3 Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
Kumbiti gwenga ganja gwangu yaguwatoza wantu yawatenda vitwatira gambira yaguvitenda gwenga, hashi, gwenga gulihola kuwera hapeni gupati utoza wa Mlungu?
4 Èili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
Ama guzarawu lusungu lwakuwi lukulu, ustaimilivu wakuwi na uhepera wakuwi? Nakaka guvimana kuwera Mlungu ndo muheri, toziya yomberi kankujera kukulongoziya guleki vidoda vyagutenda.
5 Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
Kumbiti gwenga gwana ukamala na ukayidi wa moyu, su gwankulinyawira azabu gumweni kwa lishaka lilii lya maya ga Mlungu na utoza wa uheri wakuwi haugubutulwi.
6 Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
Lishaka ali Mlungu hakamlipi kila muntu kugenderana na matendu gakuwi.
7 Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, (aiōnios g166)
Wantu walii yawatenda gaherepa na kusakula ukwisa na ligoya lya Mlungu na kotu kuhowa, Mlungu hakawapanani ukomu wa mashaka goseri. (aiōnios g166)
8 Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
Kumbiti wantu wamonga yawawera wabinafsi, yawalema vitwatira viheri na kutenda vitwatira vidoda, Mlungu hakawamiminiri maya gakuwi.
9 Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.
Hakuweri na ntabika pamuhera na utama kwa wantu woseri yawatenda vidoda. Haviwapati Wayawudi huti na shakapanu kwa wantu yawawera ndiri Wayawudi viraa.
10 Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.
Kumbiti Mlungu hakawapanani ukwisa na ligoya na ponga kwa wantu woseri yawatenda maheri, kwa Wayawudi kwanja na viraa kwa wantu yawawera ndiri Wayawudi.
11 Neboť není přijímání osob u Boha.
Toziya Mlungu hakamtozi kila muntu teratera pota na kubagula.
12 Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou,
Wantu yawawera Wayawudi ndiri, walii yawahera Malagaliru ga Musa, womberi watenda vidoda na hawagamili pota na Lilagaliru. Wayawudi wawera na Lilagaliru, womberi watenda vidoda, su hawatozwi kwa Lilagaliru.
13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.
Toziya ndiri yawapikanira Malagaliru kuwera ndo wamfiriziya Mlungu, kumbiti woseri yawagajimira Malagaliru ndo wamfiriziya Mlungu.
14 Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
Wantu yawawera Wayawudi ndiri wahera Malagaliru ga Musa, kumbiti womberi pawatenda vilii vyavilagalirwa Mumalagaliru ga Musa, su womberi wawera malagaliru gawu weni, ata womberi pawahera Malagaliru ga Musa.
15 Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.)
Mgenderanu gwawu gulanguziya kuwera Malagaliru galembwa mumyoyu mwawu. Myoyu yawu viraa ilanguziya kuwera shitwatila ashi ndo shanakaka, toziya maholu gawu mala zivuwa gawatoza na mala zimonga gawalolera.
16 V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.
Su kulawirana na Shisoweru Shiwagira shanushibwera, ndo ntambu hayiweri mulishaka Mlungu pakatoza vitwatira vya ubada vya wantu kupitira Yesu Kristu.
17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,
Ntambu gaa kuusu gwenga? Gumweni gulishema Myawudi, gulitumbira Lilagaliru lya Musa na gulitumbira kuwera gwa Mlungu,
18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,
gushimana shakafira Mlungu gutendi na gulifunditi Mulilagaliru kusyagula shitwatira shiheri.
19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
Gwenga gwana unakaka kuwera gwa mlonguziya gwa lwisi na guwera ulangala kwa wantu woseri yawawera muluwindu,
20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.
guwera mfunda gwa wazyigizyigi na yawahera mahala. Gwana unakaka kuwera Mulilagaliru lya Musa gwana mfanu gwa mahala gakamilika.
21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?
Su gwenga guwafunda wamonga, iwera hashi gulifunda ndiri gumweni? Guwabwelera wamonga nawiwa, kumbiti gumweni gwiwa.
22 Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
Gulonga, “Namtenda uhumba,” kumbiti gumweni gwankutenda uhumba. Guvikalalira vinyagu, kumbiti gwenga gulitulira ulunda kwa kwiwa mnumba zya vinyagu.
23 Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?
Gwenga gulitumbira gwana Lilagaliru lya Mlungu, kumbiti gumzarawu Mlungu kwa kugalema Malagaliru gakuwi.
24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
Malembu Mananagala galembwa, “Toziya ya mwenga Wayawudi, wantu yawawera Wayawudi ndiri waligilanga litawu lya Mlungu.”
25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
Handa pamulijimila Lilagaliru lya Musa, kwingiziwa jandu kwamwenga hakuweri na mana, kumbiti pamjimila ndiri Lilagaliru lya Musa mbaka memleki kwingira jandu.
26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
Handa muntu yakawera ndiri Myawudi, ndomweni kashemitwi kayingiziwitwi ndiri jandu, pakalijimira lyalifiruwa Mulilagaliru lya Musa, Mlungu hakamuholi kuwera kayingiziwa jandu.
27 A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?
Wantu yawawera Wayawudi ndiri, hawakutozi gwenga Myawudi toziya gulilema Lilagaliru lya Musa, ata paguwera na malembu ga Lilagaliru lya Musa na gwingiziwa jandu, kumbiti womberi walijimira Lilagaliru lya Musa, ata pawawayingiziwitwi ndiri jandu.
28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
Huti ndiri kila muntu yakawoneka kwa masu kuwera Muyawudi ndo Muyawudi gwanakaka, ama muntu hapeni kaweri Muyawudi gwanakaka toziya kingiziwa jandu.
29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
Myawudi gwanakaka ndo ulii yakaweriti Myawudi mngati, ndomweni yakayingiziwa jandu mumoyu na ali ndo lihengu lya Rohu gwa Mlungu, ndo shitwatila ndiri sha malembu ga Lilagaliru. Muntu gwa ntambu ayi kapananitwi uzyumi, kulawa ndiri kwa wantu kumbiti kulawa kwa Mlungu.
