< Římanům 2 >
1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.
propter quod inexcusabilis es o homo omnis qui iudicas in quo enim iudicas alterum te ipsum condemnas eadem enim agis qui iudicas
2 Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
scimus enim quoniam iudicium Dei est secundum veritatem in eos qui talia agunt
3 Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
existimas autem hoc o homo qui iudicas eos qui talia agunt et facis ea quia tu effugies iudicium Dei
4 Èili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
an divitias bonitatis eius et patientiae et longanimitatis contemnis ignorans quoniam benignitas Dei ad paenitentiam te adducit
5 Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
secundum duritiam autem tuam et inpaenitens cor thesaurizas tibi iram in die irae et revelationis iusti iudicii Dei
6 Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
qui reddet unicuique secundum opera eius
7 Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, (aiōnios )
his quidem qui secundum patientiam boni operis gloriam et honorem et incorruptionem quaerentibus vitam aeternam (aiōnios )
8 Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
his autem qui ex contentione et qui non adquiescunt veritati credunt autem iniquitati ira et indignatio
9 Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.
tribulatio et angustia in omnem animam hominis operantis malum Iudaei primum et Graeci
10 Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.
gloria autem et honor et pax omni operanti bonum Iudaeo primum et Graeco
11 Neboť není přijímání osob u Boha.
non est enim personarum acceptio apud Deum
12 Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou,
quicumque enim sine lege peccaverunt sine lege et peribunt et quicumque in lege peccaverunt per legem iudicabuntur
13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.
non enim auditores legis iusti sunt apud Deum sed factores legis iustificabuntur
14 Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
cum enim gentes quae legem non habent naturaliter quae legis sunt faciunt eiusmodi legem non habentes ipsi sibi sunt lex
15 Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.)
qui ostendunt opus legis scriptum in cordibus suis testimonium reddente illis conscientia ipsorum et inter se invicem cogitationum accusantium aut etiam defendentium
16 V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.
in die cum iudicabit Deus occulta hominum secundum evangelium meum per Iesum Christum
17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,
si autem tu Iudaeus cognominaris et requiescis in lege et gloriaris in Deo
18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,
et nosti voluntatem et probas utiliora instructus per legem
19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
confidis te ipsum ducem esse caecorum lumen eorum qui in tenebris sunt
20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.
eruditorem insipientium magistrum infantium habentem formam scientiae et veritatis in lege
21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?
qui ergo alium doces te ipsum non doces qui praedicas non furandum furaris
22 Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
qui dicis non moechandum moecharis qui abominaris idola sacrilegium facis
23 Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?
qui in lege gloriaris per praevaricationem legis Deum inhonoras
24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
nomen enim Dei per vos blasphematur inter gentes sicut scriptum est
25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
circumcisio quidem prodest si legem observes si autem praevaricator legis sis circumcisio tua praeputium facta est
26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
si igitur praeputium iustitias legis custodiat nonne praeputium illius in circumcisionem reputabitur
27 A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?
et iudicabit quod ex natura est praeputium legem consummans te qui per litteram et circumcisionem praevaricator legis es
28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
non enim qui in manifesto Iudaeus est neque quae in manifesto in carne circumcisio
29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
sed qui in abscondito Iudaeus et circumcisio cordis in spiritu non littera cuius laus non ex hominibus sed ex Deo est