< Římanům 14 >

1 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
Reciban bien al que es débil en la fe, y no entren en discusiones con él.
2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.
Un hombre tiene fe para tomar todas las cosas como alimento: otro que es débil en fe solo toma vegetales.
3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
El que come, no menosprecie al que no come; y el que no come, no juzgue al que lo hace; porque él tiene la aprobación de Dios.
4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
¿Quién eres tú para hacerte juez del siervo de otro hombre? si queda bien o si queda mal es a su maestro que él es responsable de lo bueno o lo malo. Pero quedará bien, porque él Señor tiene poder para hacerle quedar bien.
5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
Otro caso: Este hombre pone un día antes que otro; para ese hombre son lo mismo. Cada uno debe estar convencido de lo que cree.
6 Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
El que guarda el día, lo guarda para el Señor; y el que toma alimento, lo toma como el Señor, porque él alaba a Dios; y el que no toma alimento, deja de tomarlas para honrar al Señor, y también alaba a Dios.
7 Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
Ninguno de nosotros vive para sí mismo, ni muere para sí mismo.
8 Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.
Mientras tengamos vida, estamos viviendo para el Señor; o si morimos, para él Señor morimos. Entonces si estamos viviendo, o si nuestra vida llega a su fin, somos del Señor.
9 Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.
Y para esto, Cristo fue a la muerte y regresó, para que él sea el Señor de los muertos y de los vivos.
10 Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
Pero tú, ¿por qué te haces el juez de tu hermano? o de nuevo, ¿por qué no respetas a tu hermano? porque todos tendremos que tomar nuestro lugar ante Dios como nuestro juez.
11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
Porque está dicho en las Sagradas Escrituras: Vivo yo, dice el Señor, a mí toda rodilla se doblará, y toda lengua confesará a Dios.
12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
Entonces cada uno de nosotros tendrá que dar cuenta de sí mismo a Dios.
13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
Entonces no seamos jueces el uno del otro por más tiempo, pero tengan esto en mente, de no hacer nada que sea causa de que su hermano tropiece, o que ponga en peligro su Fe.
14 Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
Soy consciente de esto, y estoy seguro en el Señor Jesús, que nada es inmundo en sí mismo; pero para el hombre en cuya opinión es inmunda, para él es inmundo.
15 Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
Y si a causa de la comida tu hermano está angustiado, entonces ya no andas conforme al amor. No dejes que tu comida sea destrucción para él por quien Cristo fue a la muerte.
16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.
No den pues lugar, a que se hable mal de la libertad que ustedes tienen.
17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
Porque el reino de Dios no es comida ni bebida, sino justicia, paz y gozo en el Espíritu Santo.
18 Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.
Y el que en estas cosas es el siervo de Cristo, agrada a Dios y tiene la aprobación de los hombres.
19 Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek.
Entonces, vayamos detrás de las cosas que hacen la paz, y las cosas por las cuales podemos ayudarnos unos a otros a crecer espiritualmente.
20 Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
No permitas que la obra de Dios se desvanezca por causa de la comida. Todas las cosas son ciertamente limpias; pero es malo para ese hombre que al tomar comida lo hace perder la fe a otro.
21 Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
Es mejor no comer carne ni vino ni hacer nada que pueda causarle a tu hermano que tropiece.
22 Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.
La fe que tienes, tenla para ti mismo delante de Dios. Feliz es el hombre que no es juzgado por eso a lo que él da su aprobación.
23 Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.
Pero el que duda es juzgado si come, porque no lo hace con fe; y lo que no es de fe, es pecado.

< Římanům 14 >