Římanům 14
1 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
Receive anyone who is weak in faith, without giving judgment about arguments.
2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.
One person has faith to eat anything, another who is weak eats only vegetables.
3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
May the one who eats everything not despise the one who does not; and may the one who does not eat everything not judge the other who eats everything. For God has accepted him.
4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
Who are you, you who judge a servant belonging to someone else? It is before his own master that he stands or falls. But he will be made to stand, for the Lord is able to make him stand.
5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
One person values one day above another. Another values every day equally. Let each person be convinced in his own mind.
6 Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
He who observes the day, observes it for the Lord; and he who eats, eats for the Lord, for he gives thanks to God. He who does not eat, refrains from eating for the Lord, he also gives thanks to God.
7 Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
For none of us lives for himself, and none dies for himself.
8 Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.
For if we live, we live for the Lord, and if we die, we die for the Lord. Then whether we live or die, we are the Lord's.
9 Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.
For to this purpose Christ died and lived again, that he might be Lord of both the dead and those who are living.
10 Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
But you, why do you judge your brother? And you, why do you despise your brother? For we will all stand before the judgment seat of God.
11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
For it is written, “As I live,” says the Lord, “to me every knee will bend, and every tongue will give praise to God.”
12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
So then, each one of us will give an account of himself to God.
13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
Therefore, let us no longer judge one another, but instead decide this, that no one will place a stumbling block or a snare for his brother.
14 Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
I know and am persuaded in the Lord Jesus, that nothing is unclean by itself. Only for him who considers anything to be unclean, for him it is unclean.
15 Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
If because of food your brother is hurt, you are no longer walking in love. Do not destroy with your food one for whom Christ died.
16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.
So do not allow what you consider to be good to be spoken of as evil.
17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
For the kingdom of God is not about food and drink, but about righteousness, peace, and joy in the Holy Spirit.
18 Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.
For the one who serves Christ in this way is acceptable to God and approved by people.
19 Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek.
So then, let us pursue the things of peace and the things that build up one another.
20 Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
Do not destroy the work of God because of food. All things are indeed clean, but it is evil for that person who eats and causes him to stumble.
21 Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
It is good not to eat meat, nor to drink wine, nor anything by which your brother takes offense.
22 Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.
The faith you have, keep between yourself and God. Blessed is the one who does not condemn himself by what he approves.
23 Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.
He who doubts is condemned if he eats, because it is not from faith. And whatever is not from faith is sin.
