Římanům 14
1 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
Accept those who are still struggling to trust in God, and don't get into arguments over personal opinions.
2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.
One person may believe they can eat anything, while another whose trust is weak only eats vegetables.
3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
Those who eat anything must not look down on those who won't, and those who won't eat must not criticize those who do—for God has accepted them both.
4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
What right do you have to judge someone else's servant? It's their own master who decides whether they are right or wrong. With the Lord's help they will be able to take their stand for right.
5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
Some people consider some days more important than others, while others consider each day the same. Everyone should be completely convinced in their own minds.
6 Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
Those who respect a special day do so for the Lord; and those who eat without worrying do so for the Lord since they give thanks to God; while those who avoid eating certain things do so for the Lord, and they also give thanks to God.
7 Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
None of us live for ourselves, or die for ourselves.
8 Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.
If we live, we live for the Lord, or if we die, we die for the Lord—so whether we live or die, we belong to the Lord.
9 Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.
This was the reason Christ died and came back to life—so that he could be the Lord of both the dead and the living.
10 Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
So why do you criticize your fellow-believer? Why do you despise your fellow-believer? For all of us will stand before God's throne of judgment.
11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
For the Scriptures say, “‘As surely as I am alive,’ the Lord says, ‘Every knee shall bow before me, and every tongue will declare that I am God.’”
12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
So every one of us will have to explain ourselves to God.
13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
Therefore let's not judge each other anymore, but decide to do this instead—we won't put obstacles in the way of fellow-believers, or cause them to fall.
14 Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
I'm certain—persuaded by the Lord Jesus—that nothing in itself is ceremonially unclean. But if someone considers it to be unclean, to them it is unclean.
15 Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
If your fellow-believer is hurt by you over matters of food, then you're no longer behaving in a loving way. Don't destroy someone for whom Christ died by the food you choose to eat.
16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.
Don't let the good things you do be misrepresented—
17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
for God's kingdom is not about eating and drinking, but about living right, having peace and joy in the Holy Spirit.
18 Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.
Anyone who serves Christ in this way pleases God, and is appreciated by others.
19 Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek.
So let's pursue the path of peace, and find ways to encourage each other.
20 Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
Don't destroy the work of God with arguments over food. Everything is clean—but it would be wrong to eat and offend others.
21 Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
It's better not to eat meat or drink wine or anything else that would cause your fellow-believer to stumble.
22 Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.
What you personally believe is between you and God. Happy are those who don't condemn themselves for doing what they think is right!
23 Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.
But if you have doubts whether it's right or wrong to eat something, then you shouldn't, because you're not convinced it's right. Whatever isn't based on conviction is sin.
