Římanům 13
1 Každá duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou.
Every person must be subject to the governing authorities. For there is no authority except from God, and the authorities that exist have been appointed by God.
2 A protož, kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, tiť sobě odsouzení dobudou.
So then, whoever resists authority opposes what God has instituted, and those who do so will bring judgment on themselves.
3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
For rulers are not a terror to good works, but to evil works. Do yoʋ wish to have no fear of the one in authority? Do what is good, and yoʋ will have praise from him.
4 Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zuřivý nad tím, kdož zle činí.
For he is God's servant for your good. But if yoʋ do evil, be afraid, for he does not bear the sword in vain. As God's servant, he is an avenger who executes wrath on the one who does evil.
5 A protož musejíť vrchnostem všickni poddáni býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
Therefore it is necessary to be subject to authority, not only because of wrath, but also because of conscience.
6 Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce.
That is also why you pay taxes, for the authorities are servants of God, attending continually to this work.
7 Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
Therefore render to all their due: taxes to whom taxes are due, revenue to whom revenue is due, fear to whom fear is due, and honor to whom honor is due.
8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil,
Owe nothing to anyone, except to love one another, for he who loves others has fulfilled the law.
9 Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
For the commandments, “Yoʋ shall not commit adultery, Yoʋ shall not murder, Yoʋ shall not steal, Yoʋ shall not covet,” and whatever other commandments there may be, are summed up in this one command: “Yoʋ shall love yoʋr neighbor as yoʋrself.”
10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona jestiť láska.
Love does no harm to its neighbor; therefore love is the fulfillment of the law.
11 A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.)
And do this, knowing that the hour has now come for us to be awakened from sleep. For our salvation is nearer now than when we first believed.
12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
The night is nearly over, and the day is almost here. So let us lay aside the works of darkness and put on the armor of light.
13 Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti,
Let us walk properly, as in the day, not in revelries and drinking bouts, not in illicit affairs and sensual indulgences, not in strife and jealousy.
14 Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho.
But put on the Lord Jesus Christ, and make no provision for the flesh, to gratify its desires.
