Římanům 13
1 Každá duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou.
Every soul to the authorities being above [him] should be subject. Not for there is authority only except (by *N(k)O*) God, those however existing (authorities *k*) by (*k*) God instituted are.
2 A protož, kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, tiť sobě odsouzení dobudou.
Therefore the [one] resisting the authority the of God ordinance has resisted; those now having resisted upon themselves judgment will bring.
3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
The for rulers not are a terror (to the good *N(k)O*) (work *N(K)O*) but (to the evil. *N(k)O*) Do you desire now not to fear the authority? The good do perform and you will have praise from him;
4 Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zuřivý nad tím, kdož zle činí.
Of God for servant he is to you for good. If however evil you shall do, do be afraid; not for in vain the sword he bears. of God for a servant He is an avenger for wrath to the [one] evil doing.
5 A protož musejíť vrchnostem všickni poddáni býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
Therefore necessary [it is] to be subject, not only on account of the wrath but also on account of the conscience.
6 Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce.
Because of this for also taxes pay you; servants for of God they are upon this very thing attending continually.
7 Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
do render (therefore *K*) to all their dues, to whom the tax the tax, to whom the revenue the revenue, to whom the respect the respect, to whom the honor the honor.
8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil,
To no one nothing do owe only except one another to love; the [one] for loving the other [the] Law has fulfilled;
9 Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
For Not you will commit adultery, Not you will murder, Not you will steal (not will you bear false witness *K*) Not you will covet, and if any other commandment, in word this it is summed up, in the [saying] You will love the neighbour of you as (yourself. *NK(O)*)
10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona jestiť láska.
Love to the neighbour evil not does do; [the] fulfillment therefore of [the] law love [is].
11 A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.)
And this knowing the time, that [it is the] hour already ([for] you *N(k)O*) out of sleep to awaken; now for nearer [is] of us the salvation than when first we believed;
12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
The night is nearly over and the day has drawn near. (We may cast off *NK(o)*) therefore the works of darkness, (and *k*) we may put on (now *no*) the armor of light.
13 Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti,
As in daytime properly we may walk, not in reveling and in drinking, not in sexual immorality and in sensuality, not in dissension and in jealousy;
14 Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho.
But do put on the Lord Jesus Christ and of the flesh provision not do make for desires.
