Římanům 13
1 Každá duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou.
Let every soul be subject to higher authorities. For there is no authority except from God and those who have been ordained by God.
2 A protož, kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, tiť sobě odsouzení dobudou.
And so, whoever resists authority, resists what has been ordained by God. And those who resist are acquiring damnation for themselves.
3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
For leaders are not a source of fear to those who work good, but to those who work evil. And would you prefer not to be afraid of authority? Then do what is good, and you shall have praise from them.
4 Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zuřivý nad tím, kdož zle činí.
For he is a minister of God for you unto good. But if you do what is evil, be afraid. For it is not without reason that he carries a sword. For he is a minister of God; an avenger to execute wrath upon whomever does evil.
5 A protož musejíť vrchnostem všickni poddáni býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
For this reason, it is necessary to be subject, not solely because of wrath, but also because of conscience.
6 Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce.
Therefore, you must also offer tribute. For they are the ministers of God, serving him in this.
7 Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
Therefore, render to all whatever is owed. Taxes, to whom taxes is due; revenue, to whom revenue is due; fear, to whom fear is due; honor, to whom honor is due.
8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil,
You should owe nothing to anyone, except so as to love one another. For whoever loves his neighbor has fulfilled the law.
9 Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
For example: You shall not commit adultery. You shall not kill. You shall not steal. You shall not speak false testimony. You shall not covet. And if there is any other commandment, it is summed up in this word: You shall love your neighbor as yourself.
10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona jestiť láska.
The love of neighbor does no harm. Therefore, love is the plenitude of the law.
11 A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.)
And we know the present time, that now is the hour for us to rise up from sleep. For already our salvation is closer than when we first believed.
12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
The night has passed, and the day draws near. Therefore, let us cast aside the works of darkness, and be clothed with the armor of light.
13 Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti,
Let us walk honestly, as in the daylight, not in carousing and drunkenness, not in promiscuity and sexual immorality, not in contention and envy.
14 Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho.
Instead, be clothed with the Lord Jesus Christ, and make no provision for the flesh in its desires.
