< Římanům 12 >

1 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.
Así que, hermanos, os ruego por las misericordias de Dios, que presentéis vuestros cuerpos en sacrificio vivo, santo, agradable a Dios, que es vuestro racional culto.
2 A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá. (aiōn g165)
Y no os conforméis a este siglo; mas trasformaos por la renovación de vuestra alma, para que experimentéis cuál sea la buena voluntad de Dios, agradable y perfecta. (aiōn g165)
3 Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi, ) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.
Digo pues por la gracia que me es dada, a todos los que están entre vosotros, que no sepan más de lo que conviene saber; mas que sepan con templanza, cada uno conforme a la medida de fe que Dios repartió.
4 Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,
Porque de la manera que en un cuerpo tenemos muchos miembros, sin embargo todos los miembros no tienen la misma operación;
5 Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
así muchos somos un cuerpo en el Cristo, mas todos miembros los unos de los otros.
6 Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;
De manera que, teniendo diferentes dones según la gracia que nos es dada; si es profecía, conforme a la medida de la fe;
7 Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.
o ministerio, en servir; o el que enseña, en doctrina;
8 Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.
el que exhorta, en exhortar; el que reparte, hágalo en simplicidad; el que preside, en solicitud; el que hace misericordia, en alegría.
9 Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
El amor sea sin fingimiento, aborreciendo lo malo, llegándoos a lo bueno;
10 Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,
amando la caridad de la hermandad los unos con los otros; previniéndoos con honra los unos a los otros;
11 V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,
en el cuidado no perezosos; ardientes en el Espíritu; sirviendo al Señor;
12 Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
gozosos en la esperanza; sufridos en la tribulación; constantes en la oración;
13 V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.
compartiendo para las necesidades de los santos; siguiendo la hospitalidad.
14 Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.
Bendecid a los que os persiguen; bendecid y no maldigáis.
15 Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.
Gozaos con los que se gozan; llorad con los que lloran.
16 Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
Unánimes entre vosotros; no altivos, mas acomodándoos a los humildes. No seáis sabios en vuestra propia opinión.
17 Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
No pagando a nadie mal por mal; procurando lo bueno no sólo delante de Dios, mas aun delante de todos los hombres.
18 Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,
Si se puede hacer, cuanto es posible en vosotros, tened paz con todos los hombres.
19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.
No defendiéndoos a vosotros mismos, amados; antes dad lugar a la ira de Dios, porque escrito está: Mía es la venganza; yo pagaré, dice el Señor.
20 A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
Así que, si tu enemigo tuviere hambre, dale de comer; si tuviere sed, dale de beber: que haciendo esto, ascuas de fuego amontonas sobre su cabeza.
21 Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.
No seas vencido de lo malo; mas vence con el bien el mal.

< Římanům 12 >