Římanům 11
1 Protož pravím: Zdali jest Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
He ʻoku ou pehē, Kuo siʻaki ʻe he ʻOtua hono kakai? ʻIkai ʻaupito. He ko e ʻIsileli foki au, mei he hako ʻo ʻEpalahame, ʻi he faʻahinga ʻo Penisimani.
2 Nezavrhlť jest Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co Písmo praví o Eliášovi? Kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému řka:
Kuo ʻikai siʻaki ʻe he ʻOtua hono kakai naʻa ne muʻaki ʻilo. ʻIkai te mou ʻilo ʻae lea ʻae tohi kia ʻIlaisiā? ʻA ʻene hanu ki he ʻOtua koeʻuhi ko ʻIsileli, ʻo pehē,
3 Pane, proroky tvé zmordovali a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají.
“ʻEiki, kuo nau tāmateʻi hoʻo kau palōfita, pea nau holoki hifo ʻa ho ngaahi ʻesifeilaulau; pea ʻoku ou toe tokotaha pē, pea ʻoku nau kumi ki heʻeku moʻui.”
4 Ale co jemu dí odpověd Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
Ka ko e hā ʻae folofola naʻe tali ʻaki ia ʻe he ʻOtua? “Kuo u fakatoe kiate au ʻae kau tangata ʻe toko fitu afe, kuo ʻikai te nau tuʻulutui kia Peali.”
5 Takť i nyní ostatkové podle vyvolení jdoucího z pouhé milosti Boží zůstali,
Pea ko eni, ʻoku pehē foki ʻi he kuonga ni, ʻoku ai ʻae toenga ʻo fakatatau ki he fili ʻi he ʻofa.
6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
Pea kapau ʻoku ʻi he ʻofa, pea tā ʻoku ʻikai kei ʻi he ngaahi ngāue: ka ʻikai, pea ʻoku ʻikai kei ʻofa ʻae ʻofa. Pea kapau ʻoku ʻi he ngaahi ngāue ia, pehē, ʻoku ʻikai kei ʻi he ʻofa ia: ka ʻikai, tā ʻoku ʻikai kei ko e ngāue ʻae ngāue.
7 Což tedy? Èeho hledá Izrael, toho jest nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
Ka ko ia pea hā? Kuo ʻikai lavaʻi ia ʻe ʻIsileli ʻaia ne ne kumi ki ai; ka kuo lavaʻi ia ʻe he kakai kuo fili, pea ko hono toe kuo fakafefeka,
8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
(ʻO hangē ko ia kuo tohi, “Kuo tuku ʻe he ʻOtua kiate kinautolu ʻae laumālie tulemohe, ko e mata kae ʻikai te nau mamata, mo e telinga kae ʻikai te nau fanongo; ) ʻo aʻu ki he ʻaho ni.”
9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osidlem a pastmi a pohoršením i spravedlivým odplacením.
Pea ʻoku pehē ʻe Tevita, “Ke hoko honau keinangaʻanga ko e hele, mo e tauhele, mo e tūkiaʻanga, mo e totongi kiate kinautolu:
10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
Tuku ke fakapoʻuli honau mata, ke ʻoua naʻa nau mamata, pea mapelu maʻuaipē honau tuʻa.”
11 A z toho pravím: Tak-liž jsou pak Židé klesli, aby docela padli? Nikoli, ale jejich klesnutím spasení přiblížilo se pohanům, aby je tak Bůh k závidění přivedl.
Pea ʻoku ou pehē, Kuo nau tūkia ke nau mātuʻaki hinga? ʻIkai ʻaupito: ka ʻi heʻenau fai hala [kuo hoko ]ʻae fakamoʻui ki he kakai Senitaile, ke ueʻi ʻakinautolu ki he fuaʻa.
12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
Pea ko eni, kapau ko ʻenau fai hala ko e fakakoloaʻia ia ʻo māmani, pea ko honau fakamasivaʻi ko e koloaʻia ʻoe kakai Senitaile; pea ʻe fēfeeʻi ai ʻoka nau ka mahu?
13 Vámť zajisté pravím pohanům, jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování mé oslavuji,
He ʻoku ou lea kiate kimoutolu ʻae kakai Senitaile, he ko e ʻaposetolo au ʻoe kakai Senitaile, pea ʻoku ou fakaongolelei ʻa ʻeku ngāue:
14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl ty, jenž jsou tělo mé, a k spasení přivésti aspoň některé z nich.
ʻO kapau te u mafai ʻi ha meʻa ke ueʻi ke fuaʻa ʻakinautolu ʻoku ʻo hoku kakano, pea u fakamoʻui honau niʻihi.
15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak bude zase jich přijetí, než život z mrtvých?
He kapau ko honau siʻaki, ko e fakalelei ia ʻo māmani, pea ko e hā honau [toe ]maʻu mai, ka ko e moʻui mei he mate?
16 Poněvadž prvotiny svaté jsou, takéť svaté jest i těsto; a jest-liť kořen svatý, tedy i ratolesti.
He kapau ʻoku māʻoniʻoni ʻae ʻuluaki fua, ʻoku pehē foki mo hono kotoa: pea kapau ʻoku māʻoniʻoni ʻae tefito, ʻoku pehē mo e ngaahi vaʻa.
17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
Pea kapau ne motuhi ʻae vaʻa niʻihi, pea kuo fakahoko koe kiate kinautolu, ka ko e ʻolive vao pē koe, pea ke maʻu ʻe koe fakataha mo kinautolu hono tefito mo hono huhuʻa ʻoe ʻakau ko e ʻolive;
18 Proto ty se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
ʻOua naʻa ke polepole ki he ngaahi vaʻa. Pea neongo hoʻo polepole, ʻoku ʻikai ke moʻui ʻae tefito ʻiate koe, ka ko koe ʻi he tefito.
19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
Pea te ke pehē nai, “Ne motuhi ʻae ngaahi vaʻa, koeʻuhi kae fakahoko au.”
20 Dobře pravíš. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
Ko e moʻoni; ko e meʻa ʻi he taʻetui naʻe motuhi ʻakinautolu, pea ʻoku ke tuʻu koe ʻi he tui. ʻOua naʻa ke loto lahi, ka ke manavahē:
21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
He kapau naʻe ʻikai mamae ʻae ʻOtua ki he ngaahi vaʻa totonu, vakai naʻa ʻikai te ne mamae kiate koe.
22 A protož viz dobrotivost i zuřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zuřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
Ko ia vakai ki he angalelei mo e houhau ʻoe ʻOtua: ko e houhau kiate kinautolu naʻe hinga; ka ko e angalelei kiate koe, ʻo kapau te ke tuʻumaʻu ʻi he angalelei: ka ʻikai, pea ʻe motuhi ai foki mo koe.
23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
Pea ko kinautolu foki ʻe fakahoko, ʻo kapau ʻe ʻikai te nau nofomaʻu ʻi he taʻetui, he ʻoku faʻa fai ʻe he ʻOtua ke toe fakahoko ʻakinautolu.
24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více pak ti, kteříž podle přirození jsou z dobré olivy, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
He kapau naʻe tutuʻu koe mei he ʻakau ko e ʻolive ʻaia ko hono anga ke tupu vao pē, pea fakahoko koe ki he ʻolive lelei kae ʻikai tatau mo hono anga: ʻe ʻikai faingofua hake ʻae fakahoko ʻoe ʻngaahi vaʻa moʻoni ki honau ʻolive ʻonautolu?
25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
He ʻoku ʻikai te u loto, ʻe kāinga, ke mou taʻeʻilo ʻae meʻa lilo ni, telia naʻa mou fielahi ʻiate kimoutolu; kuo fakakui ʻae niʻihi ʻo ʻIsileli, kaeʻoua ke hokosia hono fakakātoa mai ʻoe kakai Senitaile.
26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
Pea ʻe fakamoʻui ʻa ʻIsileli kotoa pē: ʻo hangē ko ia kuo tohi, “ʻE haʻu mei Saione ʻae Fakamoʻui, pea ʻe fakafoki ʻe ia ʻae angahala meia Sēkope:
27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
He ko ʻeku fuakava eni mo kinautolu, ʻo kau ka ʻave ʻenau ngaahi angahala.”
28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podle vyvolení jsou milí pro otce svaté.
Ko e ngaahi fili ʻakinautolu ki he ongoongolelei, kae ʻaonga kiate kimoutolu: ka ko e meʻa ʻi he fili, kuo ʻofeina ʻakinautolu koeʻuhi ko e ngaahi tamai.
29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
He ko e ngaahi foaki mo e ui ʻae ʻOtua, ʻoku ʻikai ha fakatomala ki ai.
30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
He ʻoku hangē ko kimoutolu ʻi muʻa, naʻe ʻikai te mou talangofua ki he ʻOtua, ka ko eni kuo mou maʻu ʻae ʻaloʻofa ko e meʻa ʻi heʻenau talangataʻa:
31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni také milosrdenství dosáhli.
ʻOku pehē foki, ʻoku ʻikai eni ke talangofua ʻakinautolu ni, ka, ko e meʻa ʻi he ʻaloʻofa kiate kimoutolu, te nau lavaʻi foki ʻae ʻaloʻofa.
He kuo tuku ʻe he ʻOtua ke moʻua ʻakinautolu kotoa pē ki he talangataʻa, koeʻuhi ka ne ʻaloʻofa ki ai kotoa pē. (eleēsē g1653)
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!
ʻOiauē! Hono loloto ʻoe koloaʻia ʻae poto mo e ʻilo ʻae ʻOtua! ʻOku taʻefaʻaʻeke ʻa ʻene ngaahi tuʻutuʻuni, pea taʻefaʻaʻiloa mo hono ngaahi ʻaluʻanga!
34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
“He ko hai kuo ne ʻilo ʻae finangalo ʻoe ʻEiki? Pe ko hai kuo akonakiʻi kiate ia?
35 Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Pea ko hai ne tomuʻa foaki kiate ia, pea ʻe toe totongi ia kiate ia?
