Římanům 11
1 Protož pravím: Zdali jest Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
Ngo tvvkadunv, Vbvrikunamv: Pwknvyarnv ninyigv atubogv nyi am tulatua supv kunvre? Maa vdwloka tua mare! Ngo kadv Israel lo nyi ngv, Abraham gv husi lokv, Benjamin aralo vpin gonv lokvnv.
2 Nezavrhlť jest Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co Písmo praví o Eliášovi? Kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému řka:
Pwknvyarnv atubogv nyi am tulatua sula rimapvnv, oogv atuake lo gakchola rinam vdwa. Elija gv Pwknvyarnv gvlo Israel vdwgv lvkwnglo dinchi rungbv kumnam am Darwknv kitap arwnglo ogolo oguv vla milwkpvdw nonuno chindu:
3 Pane, proroky tvé zmordovali a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají.
“Ahtua, bunu vdwv noogv nyijwk vdwa mvki nyaroku okv noogv yogwngmvrwng vdwaka toyaktopak jitoku; ngo mvngchik doomwng dukunv, okv bunu ngaaka mvki dubv gwngnya duku.”
4 Ale co jemu dí odpověd Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
Pwknvyarnv oguvla ninyi mirwk jitoku? “Oogv jvjvmanv baal vnam Pwknvyarnv nga kumabv doonv hejar kanw nyi blvgo ngo gvbv vvchingvmu pvvtoku.”
5 Takť i nyní ostatkové podle vyvolení jdoucího z pouhé milosti Boží zůstali,
Vjaka oogv aingbv: Vkvlvgavbolo ninyigv anyuaya lokv okaka Pwknvyarnv gv gakdam pvla kayu pvnamv meechinggo doodu.
6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
Ninyigv anyuaya lokv hv gakdunv, bunu ogugo ridudw ho rinam lokv rima doonv. Holvgabv Pwknvyarnv gv gaknamv nyi vdwgv rinam am ogugo ridudw, vbvrikubolo ninyigv anyuaya ngv jvjvklvnv ayabv riku madu kunv.
7 Což tedy? Èeho hledá Izrael, toho jest nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
Vbvrikubolo ogubv rireku? Israel gv nyi vdwv oogv lvgabv kaakarto vbvrijvka bunu mapa kuma toku. Pwknvyarnv gv yvvnyi gakpvdw vv mvngchik nyitwng twngching gonv paamwng toku; ho kvvbi vdwv Pwknvyarnv gv goknam am ronji kunvbv rinya toku.
8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
Darwknv kitap vbv mindu, “Pwknvyarnv bunugv tuktum okv haapok am pvcha dubv mvtoku; silu lodvbv bunu tvvla madunv okv kaapa madunv.”
9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osidlem a pastmi a pohoršením i spravedlivým odplacením.
Okv Dabid minto, “Bunu vdwa laatung riku okv bunugv dvmintvngmin kolo kuplwk laariku; bunu vdwa gilu moriku, bunu vdwa mvritririt lariku!
10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
Bunugv nyik am nyikmv molaka vkvlvgavbolo ho bunu kaapa nyola madu kubv.” Okv bunua dvbvdwki bv adwkaku gv arwnglo doomu toka.
11 A z toho pravím: Tak-liž jsou pak Židé klesli, aby docela padli? Nikoli, ale jejich klesnutím spasení přiblížilo se pohanům, aby je tak Bůh k závidění přivedl.
Ngo tvvkadunv, vbvrikubolo: vdwlo Jius vdwv dwktup kubvdw, bunugv dwktup pakulo bunu gilu ngopvkui? Vbv lokvma! ogulvgavbolo bunu rimur duku, vkvlvgabv turnamv Jentail lo aaduku, Jius vdwa bunua kavtav modu.
12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
Jius vdwgv rimur namv nyiamookulo achialvbv boktalwkji la laalwk toku, okv bunugv yalu lo heema kunamv Jentail vdwgvlo achialvbv boktalwkji la laalwk toku. Vbvrikunamv, vdwlo Jius nyi vdwaka aatala rita kubolo boktalwkji kunamv vdwgobv kaila rireku!
13 Vámť zajisté pravím pohanům, jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování mé oslavuji,
Jentail vdwa ngo nonua vjak mindung dunv si: Ngo Jentail lo Apostol ako bv ribvdobv ridw, ngoogv atubogv kudungkua lo ngo goosure.
14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl ty, jenž jsou tělo mé, a k spasení přivésti aspoň některé z nich.
Lvkonyika ngo atubogv nyi gv lokvya kavtav dubv mvla nyola ridw okv vbvridula bunua achok godaka turmu nyola modubv vla.
15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak bude zase jich přijetí, než život z mrtvých?
Holvgabv bunu vdwlo tulatua kubvdw, ho kvvbi nyi mvnwng ngv Pwknvyarnv gv nyiru la rikunam lokv angusibv mvngdar lakula ajin bv ritoku. Vv oguaingbv rireku, vbvrikubolo, vdwlo bunu laarwk sirekudw? Vv sinam gv lvgabv turekudw!
16 Poněvadž prvotiny svaté jsou, takéť svaté jest i těsto; a jest-liť kořen svatý, tedy i ratolesti.
Vtwng gv patung achok go Pwknvyarnvnyi jichobolo, vbvrikubolo vv vtwng mvnwng ngv ninyigvbv ridukunv; okv singnv nvgonyi miami am Pwknvyarnvnyi tamji bolo, akda vka ninyigvbv ridukunv.
17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
Olib singnv gv akda nga twngla twngnga bolo, okv mootum gv olib singnv akda vv vktur sidukunv. Nonu Jentail nyi vdwv oogv mootum lo doonv olib singnv aingbv ridu, okv nonu Jius vdwgv maatar bv darwkchongjor jvnv turnam baago bv ridukunv.
18 Proto ty se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
Vkvlvgabv nonu oogv akda dartungnv aingbv rinv vdwa tvvlik la riyoka. Nonu oguaingbv kai mvngsu nyola nvpv? Nonu akda daagv aingching bv rimwng dunv; nonu miami am vngdwng momado—miami vv nonua vngdwng moduku.
19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
Vbvritola nonu mire, “um vmabvdv, vbvritola akda ngv darmwkdarmak moroku sum ngoogv lvgabv dooku mvnv dukubv.”
20 Dobře pravíš. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
Vv jvjvrung. Bunu palin la paa duku ogulvgavbolo bunu mvngjwng marung jidu, nonugv mooku hoka doori lo ogulvgavbolo mvngjwng yala ridu. Vbvritola nonu holvgabv kai mvngsu yoka; vbvmabvya, busula ritoka.
21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
Pwknvyarnv Jius vdwa vbv kayu mabv rito, klugv oogv singnv akda doodung sinv aingbv rinv aka; nonuno vbv hv nonua kayu invpv mvngdure?
22 A protož viz dobrotivost i zuřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zuřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
Ngonu kakakunamv Pwknvyarnv vdwgo aya nvgobv okv akortor rungnv gobvka ridu. Oogv yvvdw gilu dukunv um Pwknvyarnv holvgabv akortor dukunv, vbvritola nonua aya duku—nonu ninyigv aya nga dubv mola riyidw. Vbvritola nonuno doomu la rima bolo, nooka vbvching darmwkdarmak la darra rikunvpv.
23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
Okv vdwlo Jius vdwv bunugv mvngjwng manama kayu kubolo, bunu kvvlo ogolo ridudakdu kudw ho bunu vdwa laakur reku; holvgabv Pwknvyarnv vbvka riladubv gwlwk vv doodunv.
24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více pak ti, kteříž podle přirození jsou z dobré olivy, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
Jentail vdw nonuno oogv mootum lo olib singnv akda dartungnv aingbv ridunv okv vbvrikunamv, vbv klu akdung bv rimanv, vv rongo mvngit nam olib singnv ho vksit sidunv. Jius vdwv soogv rongo mvngit nam olib singnv bv ridu; okv Pwknvyarnv gv lvgabv olib singnv akda darkunv um atubogv kvvlogv singnv aingbv mvdukubv vksit sipu yala ridunv.
25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
Jvjv rungnv go arwng hoka doodu, ngokv ajin vdwv, oogv nam ngo chimuso mvngnam go, holvgabv so si nonua kairungbv chinvpanv go vla mvngsu momare. Si vbvridunv si Israel nyi vdwgv mvngdin lamanv doonamv doobv kumare, vbvrilachin anyungjvngaku Jentail nyi vdwv Pwknvyarnv gvlo aangam ma daadwbv doodvre.
26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
Okv si ogubvrijvka Israel mvnwng ngv ringlin rikunv. Vbv Darwknv kitap mindu, “Ringnv ngv Jayon lokv aare okv Jakop gv haatar lo alvmanv dvdv nga mvlamva riku.
27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
Ngo soogv milvpvvnam sum bunua pvvjire vdwlo ngo bunugv rimur am laapak jire kudw.”
28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podle vyvolení jsou milí pro otce svaté.
Ogulvgavbolo bunu alvnv yunying nga tulatua nyadula, holvgabv Jentail vdwgv lvgabv jius vdwv Pwknvyarnv gv nyiru bv ridu. Vbvrilachin bunu Pwknvyarnv gv gaknam bv ridunv ogulvgavbolo, bunugv abuapa vdwgv lvkwnglo bunu Pwknvyarnv gv ajin bv silu lodvbv ridu.
29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
Holvgabv Pwknvyarnv yvvnyi hv gakdam lvjv pvkudw okv boktalwkji pvkudw um vdwloka ninyigv mvngnam am mvngkap mvngngv kuma dunv.
30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
Jentail vdw nonuno lvgabv mimbolo, kvvlo atuake lo Pwknvyarnv gv minam am nonuno tvvmabv rito; vbvritola nonuno vjak Pwknvyarnv gv aya nga laarwk sila riduku ogulvgavbolo Jius nyi vdwv Pwknvyarnv gv gaam am tvvma kunam lvgabv.
31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni také milosrdenství dosáhli.
Oogv apiabv, aya nama nonuno laarwk sipaduku ogulvgavbolo Jius vdwv vjak Pwknvyarnvnyi tvvku manam lvgalo, vbvrinam aingbv bunuka vjak Pwknvyarnv gv aya nga laarwk sipa laduku.
Holvgabv Pwknvyarnv vjak minam tvvmabv doonv vdwa patwk arwng lo doonam jvbv mvtoku, vkvlvgavbolo bunua mvnwng nga Pwknvyarnv gv aya nga kaatam pvkunam lvgabv mvto. (eleēsē g1653)
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!
Pwknvyarnv gv nyitv ngv vdwgo kairungdu! Ninyigv mvngkimvnglak okv chinampanamv vdwgo arwng dukudw? Yvvka mirimimpa sila jinyo ridw? Yvvka ninyigv lamtv nga mvngchin nyolakre?
34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
Darwknv kitap vbv mindu, “Yvvdw Ahtu gv mongrumara nga chinyu redw? Yvvdw ninyia tamsar minsu lajinv?
35 Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Yvvkudw ninyia ogugo jimi sila kujinv, vkvlvgavbolo hv um jirwk sila dukubv?”
