Římanům 11
1 Protož pravím: Zdali jest Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
But I say: Hath God cast off his people? Far be it. For I also am of Israel, of the seed of Abraham, of the tribe of Benjamin.
2 Nezavrhlť jest Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co Písmo praví o Eliášovi? Kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému řka:
God hath not cast off those his people whom he before knew. Do ye not know, what, in the scripture of God, he said to Elijah? When he had complained to God against Israel, and said:
3 Pane, proroky tvé zmordovali a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají.
My Lord, they have slain thy prophets, and have thrown down thy altars; and I am left alone; and they seek my life.
4 Ale co jemu dí odpověd Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
And it was said to him, by revelation: Behold, I have reserved for myself seven thousand men, who have not bowed their knees, and have not worshipped Baal.
5 Takť i nyní ostatkové podle vyvolení jdoucího z pouhé milosti Boží zůstali,
So also at the present time, a remnant is preserved, by the election of grace.
6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
But if by grace, it is not by works: otherwise, grace is not grace. And if by works, it is not by grace: Otherwise, work is not work.
7 Což tedy? Èeho hledá Izrael, toho jest nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
What then? Israel did not obtain that which it sought: but the election obtained it; and the rest of them were blinded in their heart,
8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
- (as it is written: God gave them a stupid spirit, and eyes to see not, and ears to hear not, ) unto this very day.
9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osidlem a pastmi a pohoršením i spravedlivým odplacením.
And again, David said: Let their table become a snare before them; and let their recompense be a stumbling block.
10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
Let their eyes be darkened, that they see not; and let their back, at all times, be bowed down.
11 A z toho pravím: Tak-liž jsou pak Židé klesli, aby docela padli? Nikoli, ale jejich klesnutím spasení přiblížilo se pohanům, aby je tak Bůh k závidění přivedl.
But I say: Have they so stumbled as to fall entirely? Far be it. Rather, by their stumbling, life hath come to the Gentiles, for awakening their jealousy.
12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
And if their stumbling was riches to the world, and their condemnation riches to the Gentiles; how much more their completeness?
13 Vámť zajisté pravím pohanům, jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování mé oslavuji,
But it is to you Gentiles, I am speaking: as I am a legate to the Gentiles, I honor my ministry;
14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl ty, jenž jsou tělo mé, a k spasení přivésti aspoň některé z nich.
if, perhaps, I may provoke emulation in the children of my flesh, and may vivify some of them.
15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak bude zase jich přijetí, než život z mrtvých?
For if the rejection of them, was a reconciliation of the world; what will their conversion be, but life from the dead?
16 Poněvadž prvotiny svaté jsou, takéť svaté jest i těsto; a jest-liť kořen svatý, tedy i ratolesti.
For, if the first-fruits are holy, then the mass is also: and if the root is holy, then also the branches.
17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
And if some of the branches were plucked off; and thou, an olive from the desert, wast in-grafted in their place, and hast become a participator of the root and fatness of the olive-tree;
18 Proto ty se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
do not glory over the branches. For if thou gloriest, thou sustainest not the root, but the root sustaineth thee.
19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
And shouldst thou say, The branches were plucked off, that I might be grafted into their place.
20 Dobře pravíš. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
Very true. They were plucked off, because they believed not; and thou standest by faith. Be not exalted in thy mind, but fear.
21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
For if God spared not the natural branches, perhaps he will not spare you.
22 A protož viz dobrotivost i zuřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zuřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
Behold now the benignity and the severity of God: on them who fell, severity; but on thee, benignity, if thou continuest in that benignity; and if not, thou also wilt be plucked off.
23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
And they, if they do not continue in their destitution of faith, even they will be grafted in; for God is able to graft them in again.
24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více pak ti, kteříž podle přirození jsou z dobré olivy, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
For if thou wast plucked from the wild olive-tree, which was natural to thee, and wast grafted, contrary to thy nature, into a good olive-tree; how much more may they be grafted into their natural olive-tree?
25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
And that ye, my brethren, may not be wise in your own apprehension, I wish you to know this mystery, that blindness of heart hath in some measure befallen Israel, until the fullness of the Gentiles shall come in:
26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
and then, will all Israel live. As it is written: A deliverer will come from Zion, and will turn away iniquity from Jacob.
27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
And then will they have the covenant that proceedeth from me, when I shall have forgiven their sins.
28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podle vyvolení jsou milí pro otce svaté.
Now, in the gospel, they are enemies for your sake; but in the election, they are beloved for the fathers' sake.
29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
For God is not changeable in his free gift and in his calling.
30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
For as ye too were formerly disobedient to God, and have now obtained mercy, because of their disobedience;
31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni také milosrdenství dosáhli.
so also are they now disobedient to the mercy, which is upon you, that there may be mercy on them likewise.
For God hath shut up all men in disobedience, that upon all men he might have mercy. (eleēsē g1653)
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!
O the depth of the riches, and the wisdom, and the knowledge of God! For man hath not searched out his judgments; and his ways are inscrutable.
34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
For who hath known the mind of the Lord? Or who hath been a counsellor to him?
35 Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Or who hath first given to him, and then received from him?
